Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Tichý obyvatel domova důchodců

Česko

Lidové noviny přinášejí seriál věnovaný tomu, jací lidé končili v komunistických věznicích, jak tam žili a co s jejich životy provedla krutost aparátníků, vyšetřovatelů a bachařů. Vychází v této rubrice každý všední den od 1. do 16. listopadu.

Seriál vzniká ve spolupráci se společností Člověk v tísni, jež již třetím rokem připravuje projekt Příběhy bezpráví.

V seriálu LN jsme dosud psali převážně o obětech komunismu, jen občas jsme zmínili i ty, kdo byli na straně mučitelů. Někteří „řezníci“ z padesátých let však ještě žijí. Mezi nimi i prokurátor Karel Vaš -jaký je vlastně jeho příběh?

„Já jsem musel spolupracovat“

V červnu před dvěma lety se před generálním štábem české armády v pražských Dejvicích sešla generalita, ministr obrany, starosta Prahy 6 a vojenští veteráni, aby si za zvuků fanfár připomněli výročí vraždy generála Heliodora Píky, kterého komunisté v roce 1949 ve vykonstruovaném procesu odsoudili k trestu smrti za velezradu a popravili. Řečníci řečnili, ostatní se vesměs nudili - až do chvíle, kdy se na scéně objevil Jan Šinágl, známý „narušitel“ komunistických manifestací. Přes zjevný nesouhlas organizátorů se chopil mikrofonu a prohlásil, že se mu dělá zle, protože Píkův vrah žije a nebyl potrestán. Šinágl svou řeč nedokončil, muzikanti dostali pokyn, aby spustili...

Jak jsem se později dozvěděl, Jan Šinágl vyrazil rovnou z pietního shromáždění za Karlem Vašem do domova důchodců. Co se pak odehrávalo? Šinágl to zaznamenal na diktafon. Když mu Karel Vaš otevřel, rozčilený muž prohlásil: „Jdu od generála Heliodora Píky, kterého jste zavraždil!“ Vaš se zeptal: „Kdo jste?“ A pak už následuje jen dlouhý Šináglův monolog, do něhož Vaš občas vstoupí slovy: „Nechte mě bejt!“

Na Karla Vaše se musí jinak, opatrně - tedy pokud se od něj chcete něco dozvědět. Chce vyprávět, chce, aby někdo jeho příběh vyslechl - ale přeje si mluvit s někým, kdo toho o něm moc neví. V tom jsem mu zalhal. Tvrdil jsem, že vím jen tolik, že bojoval za 2. světové války na východní frontě. A protože ve sdružení Post Bellum sbíráme příběhy veteránů, rádi bychom natočili i jeho vzpomínky. Asi po dvou hodinách rozhovoru jsem se prozradil otázkou: „Spolupracoval jste s NKVD, byl jste agent sovětské bezpečnostní služby?“ Karel Vaš interview málem ukončil: „Copak jsem vyšetřován nebo co?“ - „Ne, ne, ale vy sám jste se na to odvolával, když vás komunisté v 50. letech soudili... Tvrdil jste, že jste jednal na příkaz sovětských bezpečnostních orgánů...“ Vaš: „Já jsem musel spolupracovat se Sověty - už na frontě, vždyť jsme byli pod Rudou armádou. Učili mě... vždyť jsem velel defenzivnímu zpravodajství, byl jsem zástupce Bedřicha Reicina!“

Obávaný „řezník“ Karel Vaš

Karel Vaš se narodil v březnu 1916 v Užhorodě na Podkarpatské Rusi, tehdejší součásti Československa. Do KSČ vstoupil v sedmnácti letech, ilegální buňka strany ho vyslala, aby organizoval nábor nových členů a protinacistický odboj. Neměl k tomu potřebné peníze, tak prý rozprodal rodinný majetek a pak kradl. Nakonec na něj přišlo gestapo.

Sbalil si jen svetr, trochu jídla a utekl - kam jinam než do Sovětského svazu. Na hranicích byl zadržen a jako špion deportován do lágru za polárním kruhem, na Vorkutu. Vaš vzpomíná: „Ti, co mě vyšetřovali, byli primitivové, vůbec je nezajímalo, kdo jsem a co tam dělám. Kdybych měl mapu nebo kompas, nedostal bych tři roky, ale třeba deset.“

Je to neuvěřitelné, ale ani po zkušenostech se sovětskou pohostinností nezměnil názor: bolševismus prý nikdy nepřestal obdivovat. Sověty dodnes ospravedlňuje jejich vlastním způsobem myšlení: „Mezi těmi, kteří ve velkém množství přeběhli sovětské hranice, byli mnozí, kteří byli protisovětského, protikomunistického, protisocialistického přesvědčení. Prostě to byli špioni... Sovětský svaz se musel proti tomu nějakým způsobem bránit.“

www.pribehybezpravi.cz Kdo ho z gulagu dostal? Generál Heliodor Píka, jeho pozdější oběť. Píka totiž vyjednal společně s exilovou vládou vznik československé armády v SSSR, Stalin svolil, že vězni mohou bojovat, a propustil je na frontu. Vaš nejdřív sloužil jako poskok ve štábní spisovně. Ambiciózní mladík, právník, komunista našel tehdy partnera stejného myšlení -krutého a vypočítavého velitele obranného zpravodajství, agenta NKVD Bedřicha Reicina. Stal se jeho zástupcem a dostal na starost tzv. defenzivní zpravodajství, jehož úkolem bylo odhalování špionů.

Karel Vaš vyšetřoval podezřelé, měl vynikající hodnocení a výsledky. Když ho v padesátých letech minulého století komunisté soudili, stejně jako Reicina, zaznělo u soudu z úst několika svědků, že Vaš zadržoval desítky dívek, které znásilňoval. Pořádal prý orgie a několik vyšetřovaných umlátil k smrti. Vaš se protokolům, které jsem mu citoval, směje: „Prosím vás, to je všechno makulatura, vymyšlené, nesmysl. Tady vidíte, jak probíhaly procesy z padesátých let.“

Počátkem roku 1948 byl přidělen jako prokurátor k Vyššímu vojenskému soudu. Řešil a dozoroval přes sto případů. Stal se obávaným „řezníkem“, navrhoval desítky trestů smrti a doživotí . Rostislav Krejčiřík, odsouzený v 50. letech za špionáž ve prospěch Američanů na osmašedesát let, říká: „Prokurátor Vaš, toho se každý bál. Navrhoval mi provaz, pro výstrahu ostatním...“

JUDr. Karla Vaše, věrného a loajálního k Sovětskému svazu, oslovili v roce 1949 přátelé z NKVD. Řekli mu prý: „Je tu případ, který je potřeba dotáhnout!“ V roce 1956 napsal, že případ Heliodora Píky zpracovával na přímou žádost tehdejšího sovětského chargé d’affaires v Praze, agenta sovětské tajné služby Chazanova. V obhajobě před komunistickými úřady, které ho později soudily - mj. za vraždu - napsal: „Ve smyslu žádosti Chazanova jsem učinil vše, co bylo v mých silách, Píka se během deseti dnů přiznal k výzvědné činnosti jako agent anglické zpravodajské služby.“

O čem spolu asi mluví?

Vraždu Heliodora Píky dodnes Karel Vaš obhajuje: „On se provinil, byl vinen, o tom já nepochybuji. Měl dvojí tvář. Jednak to byl kádrový, oficiální, tedy profesionální důstojník, na druhé straně zradil. Existoval zákon. Ten zakazoval. Trest, který dostal, vyměřoval soud... Já jsem jenom jako vyšetřující orgán žaloval. Teda... hmm... hodnotil... hmm... teda prostě konstatoval, tak bych to řekl, jeho činnost. Jestli byl v případu Píky udělán nějaký zpravodajský zásah, to já nevím...“

Zpravodajským zásahem myslí bývalý prokurátor mučení. Petr Blažek, historik z Archivu bezpečnostních složek ministerstva vnitra, říká: „Vaš musel velice dobře vědět, že svědkové, kteří vypovídali proti Píkovi - například Rudolf Luskač - byli podrobeni fyzickému nátlaku. Pokud se vůbec dá takovým eufemismem popsat, že Luskač byl zakován do řetězů a čtrnáct dní držen v temnici, mlácen...“

V srpnu 1951 byl Karel Vaš zatčen, obviněn a odsouzen za vlastizradu a vraždu, které se měl dopustit na konci války. Dostal doživotí, při odvolání mu trest zmírnili na dvacet šest let, v roce 1956 byl propuštěn a rehabilitován. Seděl v Leopoldově a poznal, že některé věci vězni nezapomínají, třeba na to, kdo je do kriminálu dostal: „Jistě. Mě tam zmlátili. Jednou. Kdo to byli? Já jsem je neodsoudil, možná odsoudil, možná podal žalobu, nevím. Ovšem podle zákona! Já jsem se přesvědčil, že mnozí lidé, kteří byli odsouzeni v té době, v 50. letech, mnozí, neříkám všichni - prosím pozor - spáchali skutečně podle tehdy platných zákonů trestné činy... A ti se dneska vydávají... za hrdiny!“

Po roce 1989 byl Karel Vaš „popotahován“ kvůli justiční vraždě Heliodora Píky. Nejdřív měly soudy námitky proti údajně špatně zpracované žalobě, kterou připravil Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Pak byl Karel Vaš odsouzen, ale záhy soud vyšší instance rozsudek zrušil, prokurátorovy činy jsou prý promlčené. Dnes žije osaměle, jak říká, rodina se k němu nehlásí a nemá žádné přátele. Jediný, kdo si s ním povídá, je jeho spolubydlící z domova - zahrádkář. O čem asi vedou rozhovory? Jeden mluví o skalničkách a netřescích, druhý o trestech smrti, které rozdával?

Texty vznikají ve spolupráci s občanským sdružením Post Bellum, jež usiluje o zaznamenání a uchování historicky cenných pramenů nezbytných pro objektivní zhodnocení našeho vojenského odboje.

Obrázek

Plzeňská věznice Bory, kde byl v roce 1949 Heliodor Píka popraven

Generál Heliodor prokurátora Píka, oběť Karla Vaše

Bedřich Reicin - nadřízený Karla Vaše -šéfoval v letech 1945-1948 tzv. obrannému zpravodajství (OBZ) a poté byl náměstkem ministra vnitra pro kádrovou práci. Odpovídal za řadu zničených lidských životů. Sám byl ovšem roku 1952 v rámci procesu s Rudolfem Slánským odsouzen k trestu smrti a popraven.

Bývalý prokurátor Karel Vaš přichází k soudu. Ten prohlásil jeho činy za promlčené.

O autorovi| Mikuláš Kroupa redaktor Rádia Česko

Autor: