Na začátku prosince potvrdil Vrchní soud zprošťující rozsudek nad bývalým ministrem obrany Martinem Bartákem. Ten byl obžalovaný za přijetí úplatků při nákupu armádních vozů Tatra. Spolu s exministrem byl souzen i zbrojař Michal Smrž, který se podle obžaloby měl dopustit podvodu.
Oba muži si vyslechli zprošťující verdikt už v květnu od Městského soudu v Praze. Státní zástupce Dušan Táborský se ale po vynesení nepravomocného rozsudku odvolal. Server Lidovky.cz získal mnohastránkové usnesení, které rozhodnutí soudu odůvodňuje.
„Okolnost, že obžalovaný Barták byl přítomen na schůzkách, na nichž se projednávaly otázky realizace smlouvy o dodávce transportérů Pandur, není důkazně využitelná pro závěr o existenci korupce v případě vozidel zn. Tatra. Takovou účelovou zkratku učinit nelze, jakkoli se jí státní zástupce dovolává,“ píše se v závěru usnesení.
ČTĚTE TAKÉ: |
I když rozsah důkazního materiálu čítal více jak deset tisíc stran spisu a bylo vyslechnuto téměř sedmdesát svědků, soud se odvolává na nedostatek důkazů. Tvrdí však, že jejich prozkoumání věnoval mimořádnou pozornost.
Podle soudu Barták schůzku s bývalým velvyslancem USA v Praze Williamem Cabanissen nijak neinicioval. „Obžalovaný o setkání se svědkem Cabanissem předem nevěděl, rozhovor s ním neinicioval ani nepřipravoval (naopak iniciativa byla jednoznačně na druhé straně) a obžalovaný navíc věděl, že průběh testování vozů ATS probíhá Armádou ČR úspěšně a je tak brzký předpoklad ukončení poslední fáze testů s kladným závěrem,“ je uvedeno ve spisu.
Podle soudu Barták neměl vliv na konečné rozhodnutí o zakázce. V té době o ni rozhodoval druhý náměstek pro vyzbrojování Jaroslav Kopřiva.
„Cabaniss žádal již předtím v ČR obžalovaného Bartáka písemně o schůzku dopisem z 27.1.2008, aniž by obžalovaný na tuto žádost kladně reagoval a nevyužil ani jeden ze čtyř svědkem navržených termínů setkání. I tento (neaktivní) postoj obžalovaného nesvědčí pro tvrzení obžaloby, že si obžalovaný připravoval podmínky pro korupční požadavek,“ píše předseda senátu Vrchního soudu v Praze Petr Píša.
Martin Barták a Michal Smrž u soudu
Podle předsedy senátu obžalovaný Barták nepostupoval tak, aby svým jednáním směřoval k získání úplatku.
Soudu se navíc nepodařilo objasnit klíčovou otázku, jestli Barták skutečně jednal osamoceně se svědkem Cabanissem na střelnici v Centreville.
Ani to, zda si měl exministr říct o úplatek související s dalším průběhem uzavřené smlouvy na dodávku 556 kusů vozidel ATS. Tuto skutečnost ale popsalo několik svědků.
Naopak expremiér Mirek Topolánek se Bartáka zastal. Tvrdil, že neměl možnost si o úplatek říct nepozorovaně. „Další přímí účastníci setkání na střelnici si přitom na konkrétní výroky svědka Topolánka při rozhovoru se svědkem Cabanissem nevzpomenuli, případně nevyloučili možnost samostatného jednání obžalovaného Bartáka,“ míní Píša.
Státní zástupce Táborský oponoval, že soud se dostatečně nevyrovnal s vyhodnocením konkrétní situace a místa, kde byla korupční nabídka učiněna. „Dovozuje (státní zástupce) přitom, že v místnosti se pohybovala řada lidí, kteří hlučně konverzovali, jejich pozornost byla rozptýlena občerstvením a ukázkou zbraní, případně možností střelby na hliněné holuby a uzavírá, že tato situace nevylučovala, aby obžalovaný učinil při rozhovoru se svědkem Cabanissem korupční nabídku,“ píše se v usnesení.
Důvěryhodnost svědků Cabanisse a někdejšího manažera automobilky Tatra Duncana Sellarse je však podle soudu pochybná.
„Oznámení policii o údajném korupčním jednání učinili až s velkým časovým odstupem téměř tří let, přičemž výpovědi obou se poněkud odlišují a není ani zřejmé, o jakou částku, v jaké měně měl obžalovaný podle jejich verze žádat. Ty to skutečnosti, zejména pozdní oznámení údajné trestné činnosti, vždy výrazně zmenšují věrohodnost svědeckých výpovědí,“ rozhodl soud.
    |
Tito klíčoví svědci se brání, že dostatečně neznali české právní prostředí a přesvědčil je nástup do funkce premiéra Petra Nečase, který se zavázal bojovat s korupcí.
Neprůkazné nahrávky
U zbrojaře Michala Smrže soud uvedl, že u prvních dvou schůzek s šéfem Tatry Ronaldem Adamsem lze po výsleších brát jako tvrzení proti tvrzení. Nepomohly ani nahrávky, které si měl Adams udělat a uchovat jako důkazní materiál.
„Jeho vypovídací schopnost (záznamu, pozn. red.) byla ovšem poněkud snížena horší kvalitou nahrávky a způsobem rozhovoru obou osob, které řadu vět nebo myšlenek nedokončily, takže v některých částech zůstal otevřen prostor pro více možností interpretace některých pasáží zmíněné nahrávky,“ je v odůvodnění.
Pro lepší srozumitelnost byla proto v přípravném řízení nahrávka vyčištěna od vnějšího šumu a jelikož se rozhovor vedl v angličtině, byla vytvořeno i několik upřesňujících překladů nahrávky. Mělo se tím předejít případným nejasnostem. „Z nahrávky však nevyplývá, že by obžalovaný nabízel provádění lobbingu a že by požadoval finanční odměnu,“ rozhodl soud.
