Ad LN 11. 8.: Léto 2007: Milenka, partnerka, za týden choť
Není radno vzít dva kameny a hodit je po pánech Topolánkovi a Paroubkovi. Kdo z nás je bez viny? Kromě toho předsedové největších politických stran dokázali kouzlo nechtěného. Názorně předvedli, že takzvaná ženská otázka stále existuje. Po právní stránce je rovnoprávnost žen a mužů nezpochybnitelná. Ale co je teorie proti zelenému stromu života?
Paní Paroubková si libovala v pozici ženy v domácnosti a v hraní karet s přáteli. „Jirka se vždycky uměl o rodinu postarat,“ chválila si domácké závětří. Nyní bude čekat na almužnu od exmanžela, protože rezignovala na vlastní pravidelné příjmy.
Paní Topolánková věnovala posledních deset dvanáct let politické kariéře svého chotě. Částečně její zásluhou byl zvolen předsedou ODS: „Je to schopný a spolehlivý člověk“ - tak nějak ovlivňovala voliče na sjezdu strany.
Ženy, a to kterékoli profese a s méně proslulými manželi, které se vzdají povolání a zvyšování osobní kvalifikace, nedopadají vždycky nejlépe. Pokud je zbrzdí péče o děti, je to omluvitelné. Rozhodnouli se však pro péči o manžela, aby měl vypráno, vyžehleno a večeři na stole, stojí to za hlubší zamyšlení. Při sčítání svých výdajů Jiří Paroubek veřejnost ujistil: „Košile, které potřebuji, pere a žehlí slečna Kováčová, žehlí také převážnou část obleků.“ Prozradil víc než celodenní seminář o (ne)rovných příležitostech. Vzdělaná a kultivovaná dáma poskytuje bezplatný servis svému pořád ještě ženatému partnerovi.
Paní Talmanová se možná brzy přesvědčí o svých omezených profesních možnostech z důvodu mateřství. Místo společenské výsady ji překvapí handicap. Pavla Topolánková a Zuzana Paroubková svým nezáviděníhodným osudem bezděčně poskytly výborné školení na téma, jak se žena zodpovědná k dětem a k vlastní budoucnosti nemůže spoléhat pouze na manžela živitele. Ani v minulých staletích nic podobného většinou nefungovalo, to si jen namlouváme. O kolik moudřejší byla paní Livia Klausová.
O autorovi| Eva Uhrová, Praha
