Při hledání autora sochy Spravedlnosti před Nejvyšší správní soud na Moravském náměstí brněnský magistrát vyžadoval od autorů, aby pracovali se symboly spravedlnosti. Zvítězil návrh, který jako jediný mezi třiceti tyto symboly zcela ignoroval. Autorem návrhu je sochař Marius Kotrba. Po protestní nótě několika z nás, dalších soutěžících, nám bylo z radnice oznámeno, že za výčtem symbolů v podmínkách bylo napsáno slůvko „atd.“, a že tedy vybrali autora, který vytvořil „nový“ symbol. Vskutku odvážné tvrzení, není-liž pravda, když návrh představuje postavu zvedající kvádr. Pan primátor Roman Onderka poté v tisku prohlásil na naši adresu: Kdo nečte, nevyhrává!
Ten slogan se stal v uměleckých kruzích pověstný. Budiž, asi to tak mělo být a my jsme byli holt jen kopnuté husy. Za pár týdnů na to byla vyhlášena magistrátem další výtvarná soutěž, tentokrát na ještě významnější umělecké dílo – jezdeckou sochu Jošta Lucemburského, nejvýznamnějšího moravského panovníka a římského krále. A opět na Moravské náměstí. A primátor na stránkách brno.cz předem řek: „Chceme realismus, žádnou modernu!“.
Že já si nedám pokoj! Zase jsem do toho šel.
Práce to byla náročná, složitá a velice zodpovědná, neboť není již dnes takových sochařských úkolů, jako je navrhnout jezdeckou sochu.
Tentokrát se soutěže zúčastnilo padesát autorů. A světe div se! Kdopak to zase vyhrál? Kolega Kotrba. Všechna čest. Asi to tak mělo být, kdyby... Kdyby mně zdravý rozum nenutil k pochybnostem a nepříjemnému pocitu, a určitě nejsem sám, že je něco shnilého v soutěžích brněnských. Není v tom nic osobního vůči sochaři Kotrbovi. Mohla to být jen náhoda, že na něj dvakrát po sobě ukázala ruka poroty.
Je jen zcela bezprecedentní v historii výtvarného umění a soutěží tohoto významu, následujících hned po sobě a určených na stejné významné místo, tj. v tomto případě na Moravské náměstí v Brně, že by v nich zvítězil stejný autor. Nepodařilo se to ani takovým velikánům, jako byli Michelangelo nebo Leonardo. Doufám tedy v osvícenost brněnských radních, kteří mají poslední slovo a snad vezmou v úvahu tuto skutečnost a vyberou k realizaci některý další oceněný návrh, například brilantní provedení kolegy Gabriela.
Pan architekt Petr Hrůša, člen poroty a autor budoucí podoby Moravského náměstí, sám již předjímá možnou kritiku vítězného návrhu, když připouští jeho srovnání s golemem na koni, ale tvrdí, že v bronzu bude vypadat jinak. Jako by chtěl říct: Lidičky, nebojte, teď to vypadá blbě, ale ono se to vylepší!
Při vší úctě, dělám tuto práci přes třicet let, a mohu vás ujistit, že z golema na koni ani bronz nic jiného neudělá. Páni kolegové, sochaři a výtvarníci, vyvstává zde otázka, zdali jsme se tedy my všichni ,ostatní účastníci soutěže‘ opět nezmýlili, když jsme se domnívali, že úkolem soutěže je návrh důstojného jezdeckého pomníku moravského panovníka a římského krále.
Problém je totiž ten, že vyhlásit soutěž na jezdecký pomník, což je samo o sobě dnes neobvyklé, předpokládá od zadavatele znalost obtížnosti takového úkolu a studium historie takových projektů. J. V. Myslbek pracoval na sv. Václavovi 32 let. B. Kafka na pomníku Jana Žižky 21 let. Zajímavé srovnání se sochou Jošta, když vezmeme v úvahu, že se sochařské technologie od dob svatého Václava a Jana Žižky co do potřebného času na vytvoření modelu a hlavně lití do bronzu příliš nezměnily.
Milí Brňané, je nejvyšší čas se začít intenzivně zajímat o to, jaké sochy vám radní vybrali na Moravské náměstí, a prosadit si svoji účast na tomto rozhodování. Návrhy jsou vystaveny na Radnické 2, nebuďte lhostejní, běžte se podívat a vyslovte svoje názory.
Nám umělcům nezbývá než se těšit, jakou další „Kotrbu“ zase město Brno vyhlásí.
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce.
O autorovi| STEFAN MILKOV akademický sochař
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
