Ovšem s jedinou výjimkou a tou je nezvykle nízký počet dnů slunečního svitu. Prakticky už od začátku loňského prosince, nikoliv jen letos na jaře, se sluníčko objevuje na obloze jen zcela sporadicky. V drtivé většině dní zůstává obloha zatažená. Tohoto neobvyklého jevu, trvajícího s malými přestávkami už takřka půl roku, si všímají nejen meteorologové, ale třeba i lékaři. Nedostatek slunečního svitu se totiž projevuje i na zdravotním stavu jejich pacientů. „V zimě jsem říkal, že takhle zamračenou zimu nepamatuji dvacet let. Ale o letošním jaru to platí dvojnásob,“ říká astronom Miloš Tichý z hvězdárny na jihočeské hoře Kleť.
Od prosince do února totiž počet dnů slunečního svitu nedosáhl podle meteorologických statistik ani poloviny normálu, nad Kletí se většinou válela mračna. Kdo se ale těšil po extrémně zamračené zimě konečně na jarní sluníčko, musí být zklamán. I když k deštivému a zamračenému počasí v květnu by mohla podle některých teorií přispět sopečná erupce na Islandu, v zimě byla islandská sopka v klidu, a přesto se slunce prakticky neukázalo.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
„Může to být způsobeno nižší sluneční aktivitou. Bylo ale tak málo jasných nocí za tak dlouhé období, že si to opravdu nevybavuji,“ říká Tichý. Jeho slova potvrzují i meteorologové. „Počet slunečných dnů zatím nemáme statisticky podchycen. Ale je opravdu od zimy extrémně nízký,“ potvrzuje klimatoložka Miloslava Starostová. „I když řadu oblastí na Moravě trápí povodně, co se týče celkového množství srážek, není jaro nijak zvlášť abnormální,“ dodává.
Ani průměrné jarní teploty podle ní nejsou v porovnání s dlouhodobým průměrem výrazně nižší. „To je ale mimo jiné způsobeno právě extrémně nízkým počtem slunečných dní,“ říká Starostová.
Letos na jaře Češi zažili od března do konce května jen dva takzvané letní dny s teplotou přes 25 stupňů Celsia, zároveň ale proti minulým letům ubylo ranních mrazíků a vůbec chladných rán. „Zvykli jsme si spíše počítat rekordní jarní teploty nad třicet stupňů. Jenže při jasné obloze byly mnohem chladnější noci a rána, zatímco při současné, dlouhodobě zamračené obloze, je i v noci a ráno poměrně teplo,“ říká klimatoložka. A průměrná teplota tak není ani letos na jaře nijak pod normálem, ačkoliv si lidé myslí opak.
Nedostatek sluníčka má podle psychologů vliv na fyzické i duševní zdraví. Vědecké studie to zdůvodňují tím, že když se tělo, připravené už na jarní sluníčko, setkává i na jaře s dlouhodobě zamračeným počasím, začíná se mylně přizpůsobovat jakoby nadcházejícímu podzimu a produkuje ve větší míře „spavý“ hormon melatonin. Jeho produkce může vést k pocitu únavy, ospalosti či smutku. „U starých lidí nedostatek tohoto hormonu způsobuje nespavost,“ říká pražská psycholožka Jaroslava Mišurová.
Zvýšená produkce melatoninu naopak vede k depresím či úzkosti. „Docházím za pacienty i na psychiatrickou kliniku a mohu jen potvrdit, že při dlouhodobě zamračeném počasí se rapidně zvyšuje spotřeba antidepresiv a stav pacientů se obecně zhoršuje. Jakmile sluníčko vysvitne, je okamžitě znát zlepšení,“ tvrdí Mičurová.
***
KONEČNĚ SLUNCE
Česko čeká první víkend s letními teplotami. Dnes bude postupně ubývat oblačnosti a zítra už má být slunečno. Maximální teploty budou v sobotu stoupat až ke 25 stupňům, v neděli ještě o další tři stupně výš. Teplý víkend by mohl zlomit dlouhé týdny deštivého a chladného počasí, které do Česka přineslo povodně.
Teploty přes 20 stupňů by mohly vydržet až do čtvrtka, objevovat se ale znovu začnou i srážky a bouřky.
KAM ZMIZELO SLUNCE?
„Počet slunečných dnů zatím nemáme statisticky podchycen, ale je opravdu od zimy extrémně nízký,“ potvrzuje klimatoložka Miloslava Starostová z Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích.
