Prezident se zároveň vyslovil pro to, aby zákon o prokazování původu majetku směřoval co nejvíce do minulosti a pro přísnější penále v případě porušení zákona.
Vládní návrh počítá s tím, že finanční správa bude mít možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud hodnota neevidovaného majetku převýší sedm milionů korun, finanční správa vyzve k prokázání původu majetku a popřípadě jej zdaní.
Mynářovo majetkové přiznání? Kancléř využil díry v zákoně, tvrdí Dienstbier |
Zeman v pátek připomněl, že zákon o prokazování původu příjmů a majetku předkládal jako předseda vlády dvakrát, ani jednou se mu ho ale nepodařilo prosadit. Je proto velice rád, že dnes zákon mohl podpořit. Vyjádřil přesvědčení, že pokud bude schválen, nepovede k obtěžování poctivých občanů, ale bude zaměřen proti těm, kdo zbohatli na okrádání státu a díky korupci.
„Ti, kdo argumentovali tím, že tento zákon obtěžuje poctivé občany, zřejmě zahrnovali mezi poctivé občany i ty, kdo získávali krabici od vína, kde nebylo víno, ty, komu připluli kapříci, kteří nebyli kapry, ty, kteří se dopustili úděsně vysokých daňových podvodů,“ uvedla hlava státu. Navrhovaný zákon podle ní půjde právě proti těm, kdo zbohatli na okrádání státu a díky korupci.
Vedle dvojice bodů, které na návrhu ocenil, vyjádřil prezident přesvědčení, že by se zákon ve dvou oblastech mohl zpřísnit. Jednou z nich je retroaktivita; Zeman má za to, že by prověřování majetku mělo jít i do minulosti. Zákon by podle něj neměl být redukován na deklaraci typu: „Co sis nakradl, to je tvoje, ale dál už nekraď.“ Vyslovil se také pro zpřísnění finančních postihů. „Byl bych velmi rád, kdyby některým z vašich pozměňovacích návrhů byly tyto penalizační sazby zpřísněny, protože je pokládám za příliš mírné,“ podotkl.
První verdikt: Lukoil Zemanova poradce Nejedlého má státu zaplatit 27,5 milionu |
Vládní návrh zákona předpokládá, že finanční správa by měla mít možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud hodnota neevidovaného majetku převýší sedm milionů korun, finanční správa vyzve k prokázání původu majetku a popřípadě jej zdaní.
„Povinnost podrobně doložit svůj majetek na žádost finančního úřadu, který si může majetkové přiznání vyžádat i na oznámení, jak navrhuje vláda, podpoří pouze udavačství,“ uvedl místopředseda Sněmovny Petr Gazdík. „K ničemu dobrému nepovede, pouze ke zvýšení závisti a udávání mezi lidmi,“ doplnil.
Norma podle Gazdíka odporuje ústavě, což podle poslance Martina Plíška konstatovala i legislativní rady vlády. Pokud ji koalice v Parlamentu prosadí, obrátí se TOP 09 na Ústavní soud, dodal Plíšek.
Místo ní klub TOP 09 a Starostů navrhuje vlastní návrh novely zákona o střetu zájmů, který by nutil politiky a vysoké úředníky přiznávat majetek v době nástupu do funkce i při jejím opuštění. Zvyšuje také maximální pokutu z 50 tisíc korun na půl milionu.
Spor o Mynáře
Podle některých opozičních poslanců by si prezident ale měl nejprve udělat pořádek na Hradě a donutit přiznat majetek svého kancléře Vratislava Mynáře.
„Je velmi paradoxní, že tento návrh zákona přijde podpořit pan prezident, když o jeho kancléři víme, že po velmi dlouhou dobu tajil své příjmy, dodnes nemá bezpečnostní prověrku a patrně ji nedostane právě kvůli svým majetkovým poměrům, které nehodlá odhalit. Považujeme to za pokrytectví velmi hrubého rázu,“ uvedl Gazdík.
Podobně se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová, podle níž by si měl Zeman udělat pořádek na Hradě a přimět Mynáře zveřejnit jeho majetek. Vzhledem k tomu, že ho prezident k tomu dosud nevyzval, ztratil podle Kovářové morální právo na to, aby tlačil na přijetí vládní normy.
Prezident Miloš Zeman v pátečním projevu ve Sněmovně také odmítl povinné kvóty na migranty v Evropské unii. Česká republika má podle něj pomáhat na území, odkud uprchlíci do Evropy odcházejí. Znovu také navrhl vyslání polní nemocnice do Jordánska.
