TOP 10 ministerských odměn úředníků 2015. Mládkův rezort okupuje prvních osm příček

Server Lidovky.cz mapuje platy a odměny zaměstnanců jednotlivých rezortů každý rok. Ostatně podezřele vysoké finanční prémie z nedávných let k tomu zavdávají dobrý důvod.

Hitparádou loňských odměn ale nečekaně zamíchal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Nebývalou štědrostí si předplatil prvních osm míst v deseti místném výběru. I přesto, že se stal Mládkův úřad jasným králem při vyplácení bonusů úředníkům, odmítl zveřejnit jména odměněných. Data poskytl v anonymní podobě, ačkoli například „Náměstek 5“ inkasoval odměnu 1,3 milionu, což bylo dokonce o necelých 300 tisíc více, než si za celý loňský rok vydělal na hrubé mzdě.

A stejně tak i dalších sedm příček v přehledu nejvyšších odměn obdrželi anonymní zaměstnanci ministerstva průmyslu. I jejich statisícové prémie mnohdy překračují roční výdělky jejich kolegů na pozici ředitelů odborů. Pro představu: například „Ředitel odboru 28“ si k platu vysloužil 680 tisíc navrch, zatímco jeho kolega „Ředitel odboru 19“ si za celý rok vydělal 581 tisíc korun a odměnu získal „jen“ ve výši 230 tisíc.

Možnost umístit se v žebříčku odměn tak ostatní rezorty dostaly až na devátém místě. To obsadil Zdeněk Adamec, který působí jako náměstek ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Za celoroční práci obdržel k milionovému platu dalších 442 tisíc korun navrch. Pro ilustraci: na úředníka, který byl v pořadí před ním - samozřejmě z Mládkova rezortu -, ztrácel 198 240 korun.

Mimochodem: Jurečkův rezort jako jeden z mála poskytuje k datům také podrobné vysvětlení, za co byl daný úředník odměněn. Místo fráze „mimořádné a významné pracovní úkoly“ tak například u Adamce stojí, že čtyři sta tisíc získal za „dokončení dotační akce Kladruby, přípravu nového systému podpory NNO“. Podobně se se zdůvodněním odměn vypořádává i rezort spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) či ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) - přehled najdete ZDE.

Poslední místo, které v seznamu TOP 10 odměn zbývá, obsadil s prémií 421 080 korun náměstek ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) Jiří Nováček.

Ignorace zákona, výmluvy, obstrukce

Ačkoli se ke zveřejňování odměn úředníků placených z veřejných peněz několikrát vyjádřil Nejvyšší správní soud, který jasně konstatoval, že odměny včetně jmen musí úřady u vysokých manažerů zveřejnit, některá ministerstva přesto i opakovaně rebelují.

Utajovat odměněné úředníky se rozhodl například rezort životního prostředí pod vedením Richarda Brabce (ANO). Přitom ještě předloni jména zveřejnil. Proč jednou zákon dodrží a podruhé se ho vědomě rozhodne porušit? „Takovéto plošné, neomezené zveřejnění osobních údajů svých zaměstnanců považuje ministerstvo za nepřípustný a neodůvodněný zásah do jejich soukromí. K nutnosti důraznější ochrany svých zaměstnanců ministerstvo přistoupilo i v důsledku negativních reakcí, jimž někteří naši zaměstnanci po zveřejnění informací čelili,“ vysvětlila mluvčí rezortu Petra Roubíčková (více čtěte ZDE).

Právě argumentem, že zaměstnanci čelí negativním reakcím, se úřady zaklínají poměrně často. Pozici informační barikády už tradičně zaujal i úřad ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Ten při letošním vyřizování žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím použil taktiku zdržování, obstrukcí a výmluv. O celé anabázi s rezortem ministra Zaorálka si můžete přečíst ZDE.

Nicneříkající formulaci o úspěšně splněných mimořádných či zvlášť závažných pracovních úkolech, ze které nelze zjistit, za co konkrétně si daný úředník odměnu vysloužil, používá ministerstvo financí (přehled ZDE), ministerstvo vnitra (více ZDE) či rezort obrany (tabulka ZDE).

Naopak obrat v pozitivním slova smyslu učinil rezort zdravotnictví pod vedením Svatopluka Němečka (ČSSD). Ten se po tajnostech z minulých let rozhodl jména odměněných úředníků zveřejnit hned napoprvé (více si přečtěte ZDE).