Společnosti obhajují růst cen především vysokými cenami ropných derivátů a uhlí v předcházejících měsících. Ceny surovin dosáhly rekordních hodnot v polovině července, od té doby padají. Zálohy na plyn však přesto v porovnání se začátkem roku vzrostly o téměř 50 procent. Například RWE Transgas zvýšil letos ceny plynu již třikrát, naposledy v říjnu v průměru o 10,4 procenta. Podobně zvedla ceny i Pražská plynárenská. O 15 procent například zdražil i E.ON
Pokračování na straně 13
Dokončení ze strany 1
Topolánek uvedl, že diskusi o výši záloh s dodavateli energií pokládá za „přesně tu roli“, již by měl stát při zmírňování dopadů krize sehrát. „Pokládám to přesně za roli, kterou má stát vykonávat při eliminaci dopadů finanční krize na české občany,“ řekl včera Topolánek.
Mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský uvedl, že společnost je připravena vysvětlit předsedovi vlády i Energetickému regulačnímu úřadu princip, jakým se stanovují ceny zemního plynu a zálohy na jeho dodávky. Podobně se vyjádřil také mluvčí E. ON Vladimír Vácha. „Pokud budeme osloveni kýmkoliv z vlády, určitě se tomuto jednání nebudeme bránit,“ dodal Vácha.
Analytici energetického trhu však upozorňují, že Topolánek nedisponuje nástrojem, který by mohl energetické firmy přimět snížit ceny.
Debata o cenách energií se nedávno naplno rozhořela na Slovensku, kde premiér Robert Fico opětovně kritizoval návrhy plynárenského podniku SPP na zdražení zemního plynu pro domácnosti a slíbil, že proti nim zasáhne. V uplynulém týdnu schválil tamní parlament předlohu, která umožní zástupcům státu ve větší míře podílet se na rozhodování o podobě cenových návrhů energetických firem.
Podobný scénář je ale podle analytiků v Česku velmi málo pravděpodobný.


















