Podle průzkumů veřejného mínění s umístěním raketové základny na českém území souhlasí jen čtvrtina lidí. Více než 75 procent Čechů pak chce, aby se o této věci rozhodlo v referendu.
Spojené státy však zatím žádný oficiální požadavek směrem k Česku nevznesly. Američtí vojenští experti si v létě pouze přijeli prohlédnout staré vojenské újezdy, které by mohly pro zbudování základny přicházet v úvahu. Stejným způsobem Američané navštívili Polsko a otázkou protiraketové základny ve střední Evropě se na podzim bude zabývat i NATO.
Na české politické scéně se zbudováním raketové nebo radarové základny souhlasí pouze ODS. Ostatní strany jsou proti nebo váhají. To bude podle ministra obrany Jiřího Šedivého důvod, proč USA Česko nakonec nejspíš neosloví. „Spojené státy nebudou ani nabízet tuto možnost ve chvíli, kdy si nebudou jisty, že bude přijata. To znamená, pokud nebude shoda v parlamentu, tak prostě Spojené státy tu nabídku ani nevysloví,“ řekl Šedivý v Otázkách Václava Moravce.
Totéž si myslí i lidovci, kteří zatím se svým stanoviskem váhají. „Nevěřím, že o tom s námi USA budou jednat, vzhledem k politické situaci,“ řekla šéfka lidoveckého poslaneckého klubu Vlasta Parkanová.
Jednoznačný názor na zbudování raketové nebo radarové základny mají kromě ODS pouze komunisté. Jejich postoj je ale přesně opačný. „Jestli protiraketová, nebo radarová, je to jedno. To znamená, že radary nebo rakety, pro nás je to stejně nepřijatelné,“ řekl včera šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik.
Zelení a ČSSD nechtějí, aby se o základnách rozhodovalo pouze na základě bilaterálních vztahů mezi Českem a USA. Konečné stanovisko by podle nich mělo vzejít z debaty v rámci NATO nebo na úrovni Evropské unie a USA. „Připadá mi do budoucna velice nevýhodné, pokud by se takový systém měl vyjednat jen na základě bilaterálních vztahů mezi USA a Českem, řekl poslanec Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Nemůžeme se aktivně podílet na politice USA,“ sdělil šéf zelených Martin Bursík.
