Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Torubarov: Chci do Česka, bojím se ale pomsty za ostudu kvůli mému vydání

Evropa

  7:00
PRAHA - Je to už rok, co Alexeje Torubarova na hranicích s Ukrajinou zadrželi maďarští policisté. Z Ruska se rozhodl utéct ze strachu o život poté, co ho tam nezákonně vydalo české ministerstvo spravedlnosti. Podnikatel v Maďarsku požádal o azyl, dodnes se však nedočkal definitivního verdiktu a žije tak v nejistotě, zda se nebude muset do Ruska podruhé nedobrovolně vrátit.

Alexej Torubarov foto: helpaman.org

Jak navíc z Maďarska napsal serveru Lidovky.cz, rád by se vrátil do Česka, kde žije jeho nejbližší rodina, zároveň má strach. „Bohužel u moci zůstali stejní lidé jako v době mé nezákonné extradice. Proto nemohu být přesvědčen o tom, že by se mi nechtěli pomstít za tu ostudu, kterou měla kvůli mému vydání do Ruska vaše země. A všechno by mohlo začít od začátku. Už jsem ztratil pět let života a celá rodina trpí dále,“ poukazuje.

ČTĚTE TAKÉ:

Server Lidovky.cz minulý týden informoval, že Torubarov s manželkou požaduje po českém ministerstvu spravedlnosti 4 miliony korun jako odškodnění za nezákonné vydání do Ruska, které na našem území vyvrcholilo cisternou přistavenou před letoun na rozkaz tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). (více čtěte zde)

„Není to pro mě to hlavní. Mnohem důležitější pro mě je být se svojí rodinou. Byl jsem připraven odmítnout kompenzaci, kdyby mi vláda České republiky umožnila žít se svou rodinou a ukončit tak to utrpení bez konce,“ tvrdí bývalý volgogradský restauratér.

Pokud by se však chtěl vrátit do Česka, musí zde podle našeho ministerstva vnitra opět požádat o azyl. Původní azylové řízení totiž zaniklo ve chvíli, kdy Torubarov opustil naše území. A nic na tom nemění ani fakt, že se tak stalo nedobrovolně. „Takové řízení musí být na základě zákona o azylu zastaveno a nelze jej následně obnovit ani v případě, pokud by následně cizinec opětovně přicestoval do ČR. V tom případě se vždy zahajuje nové správní řízení,“ upozornila mluvčí rezortu Hana Malá.

Torubarov se tak ocitl v začarovaném kruhu. Pokud chce požádat o azyl v Česku, musí tak učinit na našem území. Avšak samo ministerstvo připouští, že to v jeho situaci není aktuálně možné. „Během probíhajícího řízení ve věci mezinárodní ochrany v kterémkoliv členském státě Evropské unie je žadatel povinen vyčkat jeho výsledku a nepřekračovat hranice jiných členských států. Pokud by tak učinil například s cílem podat žádost o mezinárodní ochranu i v jiném členském státě unie, než který je aktuálně odpovědným, pak by byl do tohoto odpovědného státu navrácen,“ uvedla Malá.

Kauza Torubarov

Torubarov byl v Rusku obviněn z vydírání důstojníka tajné služby a podvodů, sám naopak tvrdil, že jej vydírala ruská tajná služba, policie a mafie. V České republice žádal o azyl, ale na základě mezinárodního zatykače skončil ve vazbě. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) pak rozhodl o vydání, jemuž se 2. května podle zjištění serveru Lidovky.cz na poslední chvíli snažilo zabránit několik členů vlády, včetně ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který před letadlo s ruským podnikatelem nechal postavit cisternu.

Ruský podnikatel byl po příletu do Moskvy eskortován do vazební věznice ve Volgogradu,  jeho vydání kritizoval Český helsinský výbor. Podle něj neměl ministr Blažek právo vydat Torubarova do vlasti, protože úřady nevyřídily byznysmenovu žádost o azyl.

Blažkova mluvčí Štěpánka Čechová již dříve uvedla, že ministr vydání povolil v souladu s trestním řádem a poté, co extradici schválily krajský, vrchní i Ústavní soud. Ministra se již dříve zastal i premiér Petr Nečas (ODS).

Zdroj: ČTK

Podle Torubarovova výkladu však jeho azylové řízení v České republice nikdy nepřestalo běžet. „Byl sem v podstatě unesen do Ruska,“ míní. Navíc by podle něj měl dostat šanci žádat o mezinárodní ochranu i na základě zákona. „I na oficiálním webu českého ministerstva vnitra se uvádí na prvním místě mezi kritérii, dle kterých může žadatel v Evropské unii o azyl usilovat, že přednostně je příslušný ten stát, ve kterém se oprávněně zdržuje člen rodiny žadatele o mezinárodní ochranu,“ naráží na fakt, že v Česku má ženu a nezletilého syna.

Podle ministerstva však rodinné vazby nehrají takovou roli. „Je samozřejmě rovněž brána v potaz, ale nikoliv jako hlavní důvod pro výběr odpovědného členského státu, tím je právě místo podání žádosti o mezinárodní ochranu,“ upozornila Malá.

Ruského podnikatele rodina v Maďarsku několikrát navštívila, v poslední době se však s manželkou ani synem příliš nevídal. „Mladší syn se učí na pražském gymnáziu, proto se s ním nemůžu vidět často. Žena kvůli vážné nemoci není fyzicky schopna pro ni tak daleké cesty. Potřebovali by mě v Praze, abych mohl pomáhat a vychovávat syna,“ zoufá si.

Vnitro kvůli postoji kritizuje Torubarovova zplnomocněnkyně Hana Demeterová z organizace Pomoz jednomu člověku. „Na vlastním webu má napsáno, že na prvním místě je kritérium, zda je člen rodiny na území státu, a tam přednostně může žádat o azyl,“ poukazuje.

Zlobí se i kvůli kvůli zastavení azylového řízení po Torubarově vydání do Ruska. „Znamená to, že že jakéhokoliv žadatele o azyl můžeme zatáhnout za hranice Evropské unie, a tím pádem se ho zbavíme?“ diví se.

Torubarov je v Rusku souzen kvůli závažným zločinům. Měl podvést své obchodní partnery a vydírat důstojníka tajné služby. On však tvrdí, že jej vydírala ruská tajná služba, policie a mafie. Kde je pravda z Česka těžko posoudit, podnikatelovu verzi však podpořil ruský soud, když uznal, že ho okradli exposlanec volgogradské dumy Jevgenij Glazkov a důstojník tajné služby Andrej Čumanov. Druhý jmenovaný po verdiktu uprchl a skrývá se.

Restauratér na rozsudek ve svém případě nepočkal a loni v prosinci utekl do Maďarska. Sám prý netuší, zda a jaký vývoj mělo soudní líčení v jeho kauze. „Zdá se mi, že pro justiční orgány není můj návrat do vlasti výhodným, protože tam všichni dobře vědí, že můj případ byl zfabrikovaný. Po extradici do Ruska jsem se setkal s jejich bezradností. Byli totiž přesvědčeni, že mě Česko nevydá stejně, jako mě nevydalo Rakousko, a prostě nevěděli, co se mnou dělat. Lidé, kteří vykonávali objednávku, už v policii a prokuratuře většinou nepracují. Noví tam nechtějí na sebe brát odpovědnost za hříchy jejich předchůdců. Ale osvobozující rozsudky v Rusku prakticky neexistují,“ uzavírá Torubarov. 

Autor: