LONDÝN Magnetická karta na klopě jeho saka slabě pípne, pak zatlačí do dveří a cesta na hrací plochu nejslavnějšího fotbalového stadionu na světě je volná. „Ale jen na minutku, za chvíli začne trénink českého týmu,“ omlouvá se Hamid, jeden z členů ochranky.
Wembley je přesně takové, jaké byste od nejdražšího stadionu na světě očekávali. Dokonale střižený trávník, obří tribuny, které se kolem něj zvedají ve třech patrech, a dokonalý výhled ze všech míst. Den před zápasem vytváří v prázdném kotli kulisu jen hustý déšť, ale i tak ten pohled bere dech.
„Domov fotbalu“, jak Angličané své národní aréně přezdívají, to je mimo jiné 90 tisíc červených sedaček, 2618 toalet, 688 občerstvovacích stánků nebo téměř půl kilometrů eskalátorů. Wembley je také dvakrát větší stavbou než pařížské Stade de France, což je pro Angličany zvlášť cenný triumf.
„Když tady hráli Rusové, byli z toho úplně unešení. Říkali, že nikde jinde takový stadion nestojí,“ vykládá pyšně Hamid.
Za 15 liber si ostatně můžete stadion prohlédnout téměř kdykoliv. Organizované prohlídky trvají symbolicky 90 minut a uvidíte při nich zblízka i šatnu domácího týmu nebo místa vyhrazená anglické královně. Museli byste se ale narodit na Britských ostrovech, v lepším případě přímo v Londýně, abyste dokonale pochopili, co ve skutečnosti Wembley znamená.
Není to jen stadion. Pro Angličany je to místo, kde se sny stávají skutečností. Symbol národní hrdosti. Osmý div světa. Fotbalové Kolosseum. Londýnská Eiffelova věž. „Pro nás je to možná něco nepochopitelného, ale pro Angličany má tradice Wembley obrovskou váhu,“ říká Petr Čech.
Původní stadion byl sice před sedmi lety zbořen, přesto zůstalo několik detailů, které pomáhají navázat na slavnou minulost. Hřiště je například ve stejné poloze jako kdysi, dokonce i tlačenice ve stanici londýnského metra Wembley Park jsou v den zápasů podobné. Nové Wembley své brány poprvé otevřelo loni v březnu, o čtyři roky později, než bylo naplánováno. Jeho stavba nakonec vyšla na 900 milionů liber, ale jindy konzervativní Londýňané jen mávli rukou, i když byl rozpočet trojnásobně překročen. Čekali už moc dlouho a teď se konečně dočkali.
Wembley slibuje velký zážitek Na místě, kde se vždy psaly fotbalové dějiny, by dnes večer mohla symbolicky začít i nová, úspěšnější éra české reprezentace. Jenže nezačne, nic nového se tady nezrodí. Většina hráčů si sem přijela spíš pro unikátní zážitek. „Hrát ve Wembley proti Anglii, z toho mrazí v zádech,“ přiznává i český trenér Petr Rada.
I on se zapíše do historie slavného stadionu. Od chvíle, kdy se loni ve Wembley znovu začal hrát fotbal, je tady všechno poprvé - první gól, první červená karta, první zápas anglické reprezentace. A teď i první vystoupení českého týmu.
O autorovi| PAVEL KALOUŠ, (od zpravodaje LN ve Velké Británii)
