Za rozpadem General Motors, který stál Američany desítky miliard dolarů, stojí mnoho chybných rozhodnutí během celé její historie.
PRAHA S nadsázkou se dá říci, že první problémy největší americké automobilky pocházejí z několika prvních let hned po jejím založení.
Jeden z nejvýznamnějších průkopníků automobilového průmyslu William C. Durant v roce 1908 založil společnost General Motors a začal svou firmu rozšiřovat nevídaným tempem. Během dvanácti let skoupil 39 konkurentů, včetně Cadillacu, Pontiacu nebo Chevroletu, a další výrobce součástek.
Nejen že touto expanzí General Motors enormně zadlužil a byl po různých peripetiích odvolán z pozice šéfa, zároveň ale firmy důkladně nepropojil a nechal je fungovat jako samostatné podniky.
Ty si pak bez dlouhodobé strategie samy konkurovaly a bránily se jakémukoliv rozhodnutí z ústředí. I tak se ale koncernu dařilo a během druhé světové války získala GM lukrativní armádní kontrakty.
Firmy v Americe prosperovaly, a o slovo se začaly hlásit odbory. V roce 1948 GM zvýšila minimální mzdu, o dva roky později svým zaměstnancům začala zdarma poskytovat zdravotní péči i štědré penze.
Jelikož firma neměla žádné zahraniční konkurenty a domácí Ford nebo Chrysler odborářům také ustoupily, nikoho nenapadlo snižovat výrobní náklady.
První problémy se objevily v 70. letech s takzvaným prvním ropným šokem. Arabské státy úmyslně zvyšovaly cenu ropy, kvůli čemuž se spotřebitelé přeorientovali na levné asijské vozy s nižší spotřebou. Americká vláda sice vydala regulaci, která automobilkám nařizovala vyrábět efektivnější modely, ty ale byly méně kvalitní než auta od Toyoty, Nissanu nebo Hondy. Během několik let se také projevil vliv výrobních nákladů, které měli asijští konkurenti mnohem nižší. GM kvůli odborům nemohla snižovat platy, a tak se začalo dále ubírat na kvalitě.
Místo toho, aby GM ztrátu dohnala, zaměřila se na to, co jí šlo nejlépe – mohutné vozy s vysokou spotřebou. Přišla éra SUV, tedy osobních terénních aut, která mohla být díky legislativě zařazena pod lehké nákladní vozy, a tím pádem se jich netýkala omezení ohledně spotřeby paliva.
O drahé vozy – jen kvůli zdarma poskytované zdravotní péči pro zaměstnance stál každý vůz o 1400 dolarů více – byl ale čím dál menší zájem. Aby se prodeje udržely, musela GM financovat drahou distribuční síť a na auta poskytovat velké slevy. To ale částečně poškodilo značku General Motors, protože za nízkými cenami spotřebitelé viděli nekvalitní auta.
Příjmy se neustále tenčily a zisk GM naposledy vykázala v roce 2004. Nepomohla ani dohoda s odbory, že nově přijatí zaměstnanci dostanou platy srovnatelné s japonskými konkurenty.
Ačkoli koncern přišel s novými modely, které nebyly o nic horší než ty od Toyoty, mladí lidé neměli ke značce žádný vztah, a tržby se nezadržitelně propadaly. V roce 2008 Toyota vystřídala GM na pozici největšího výrobce aut na světě.
Nyní se zdá, že se General Motors poučila a po vyhlášení bankrotu v červnu minulého roku přistoupila k razantnímu osekávání výdajů pod taktovkou americké vlády.
O chevrolety nebo cadillacy je dnes opět velký zájem, problém je, že hlavně mezi Číňany, a ne Američany. Ti, kteří chtějí jako patrioti podporovat domácí průmysl, raději sáhnou po fordu, který celou krizi ustál a nepotřeboval žádnou vládní pomoc.
V General Motors toto vědí, a proto se při výhledu do budoucnosti stále víc počítá se zahraniční poptávkou.
***
STO LET GENERAL MOTORS
1908 William C. Durant zakládá společnost General Motors, která sdružuje automobilky Buick Motor a Olds Motor Works.
1913 Skrz svou další divizi Cadillac GM zásadně mění podobu automobilů – zavádí uzavřenou karoserii a elektrický startér.
1919 Automobilka mohutně expanduje a staví továrny v Detroitu, ačkoli zatím ovládá jen deset procent amerického trhu.
1924 Šéf Alfred P. Sloan představuje heslo GM: „Auto pro každou peněženku a účel.“
1934
Jsou prováděny první „crashtesty“ a do modelů Cadillac GM dodává netříštivá skla
1936
Automobilka představuje legendární model Buick Roadmaster. V prosinci proběhne také legendární tříměsíční stávka zaměstnanců, po které vzniká silný odborový svaz UAW.
1940
GM vyrobí první automatickou převodovku na světě, prodeje se za rok zvednou o 40 procent.
1942
1945
Za druhé světové války továrny GM chrlí děla, náboje nebo náklaďáky.
1953 Na trh přichází Chevrolet Corvette, první sériově vyráběný sportovní automobil. Novinkou je také karoserie částečně z plastu.
1965
Právník Ralph Nader vydává knihu Nebezpečné v jakékoliv rychlosti, ve které kritizuje GM za nedostatečný důraz na bezpečnost a ekologii. Výdaje na design tehdy v průměru činily 700 dolarů na auto v porovnání s 23 centy na ochranu řidičů a chodců. Automobilka následně přestane vyrábět model Chevrolet Corvair a zavádí bezpečnostní pásy.
1969
GM se podílí na výrobě techniky a navigačních systémů pro lety Apollo.
1973
První ropná krize tvrdě zasáhla průmysl a spotřebitelé se začínají zajímat o levné a malé vozy z Japonska. GM musí snížit objem emisí kvůli vládnímu nařízení.
1980
USA jsou v recesi a koncern vykazuje první ztrátu od roku 1920. 80. léta – GM představuje několik modelů menších aut.
1991
1999
Ztráty jsou stále větší a přemýšlí se o propouštění a uzavírání továren.
Automobilka kupuje podíl v Subaru.
GM se stává většinovým vlastníkem Daewoo Motor.
Koncern vycouvává z kontraktu s Fiatem.
2002
Podle nové dohody s odboráři musí GM přesunout peníze z fondu na penzijní připojištění na účet spravovaný nezávislou institucí.
2005
GM dochází hotovost a má problémy se splácením dluhů. Od americké vlády dostává finanční pomoc ve výši 17,4 miliardy dolarů.
2007
2008
2009
GM vykazují další ztrátu a žádají vládu o ochranné řízení před věřiteli. Americké úřady získávají majoritní podíl ve společnosti a začíná proces restrukturalizace.
2010
Automobilka se dostala z nejhoršího a znovu se budou obchodovat její akcie na burze.
