Neděle 5. února 2023, svátek má Dobromila
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Tradice ze zelené louky

Česko

Jednou z možností, jak obecně rozlišovat naše literární a kulturně-literární časopisy, je způsob jejich vzniku. Buď navazují na tradici, i když to slovo je v tomto případě použito jen pracovně, ad hoc, tedy buď obnovují značku (Akord, Analogon, Literární noviny), pokračují v samizdatových aktivitách (Host, Revolver Revue, Souvislosti) či se transformují z existujícího média (Tvar). Druhou variantou je založit časopis na zelené louce. Těžko říci, co slibuje lepší výsledek; v současnosti především záleží na lidech pracujících v redakci.

Jméno slovanského boha stád Welese si půjčili na přelomu let 1995 a 1996 pro název poetického magazínu dva básníci z Těšínska, Vojtěch Kučera a Bogdan Trojak, kteří začali studovat v Brně. A místo „tradice“ spojili Weles s Vendryní ve východním Slezsku jako s my(s)tickým místem, ačkoliv redakce sídlí v Brně. Tím také elegantně vyřešili volbu mezi pohledem regionálním a centrálním. Dodnes Weles vydává Wendryňská Literárně-Estetická Společnost. Zpočátku se redakce snažila publikovat texty nezavedených českých autorů. Dnes, po více než deseti letech, nese Weles podtitul literární revue. Což znamená: žádné kampaňovité vymezování proti někomu a něčemu, permanentní pokusy o tematizaci či kontext. Můžeme si v něm „prostě“ přečíst prózu a poezii známých i méně známých autorů.

Ono to není úplně jednoduché, vystrojit čtenářům hostinu. Tentokrát se o přízeň hlásí například básníci Jiří Staněk, Lubor Kasal, Norbert Holub, Jiří Koten, Martin Langer a prozaici Tomáš Míka, David Jan Žák, Emil Hakl, v roli recenzenta Jan Štolba.

Weles 29. Literární revue

Vydává Weles, Brno 2007.

156 stran.

Autor:

Mohlo by vás zajímat