V zahraničí, především ve Spojených státech amerických, jsou bohužel podobné tragédie poměrně běžné:
2. července 2004 - Šest mrtvých si vyžádal masakr v továrně na zpracování masa v americkém městě Kansas City. Vyšinutý muž v místní jídelně zahájil palbu na zaměstnance a pak se sám zastřelil. Pachatel, jedenadvacetiletý Elijah Brown, kdysi v továrně pracoval, poté však byl propuštěn. 19. října 2007 - Propuštěný řidič sanitky zastřelil čtyři řídící pracovníky nemocnice Seshego v provincii Limpopo v Jihoafrické republice. Kázeňské vyšetřování nemocnice shledalo řidiče vinným z toho, že během stávky zaměstnanců veřejného sektoru ve svém sanitním voze ujel z místa dopravní nehody. V den vraždy měl převzít písemnou výpověď.
15. listopadu 2008 - S úmyslem pomstít se svým bývalým zaměstnavatelům vyrazil propuštěný pracovník se zbraní v ruce do kalifornské firmy, v níž pracoval. Za oběť jeho vražednému řádění padli ve městě Santa Clara v severní Kalifornii tři lidé.
Může takovým excesům zkušený personalista zabránit? Podle psycholožky a jednatelky personální agentury A.sense Aleny Sehnalové je to složitá otázka. „Známe typ lidí, kteří mají násilné sklony a pokoušejí se buď o sebevraždu nebo o agresi. Takovým lidem je důležité výpověď předat co nejšetrnějším způsobem, aby nebylo pošramoceno jejich ego a sebevědomí,“ říká Sehnalová. „Odhadnout takový typ je ale velice těžké. Jde totiž často o lidi velice introvertní, uzavřené do sebe. Člověk od nich takové chování nečeká a personalisté nejsou psychiatři, aby dokázali rozpoznat, co se odehrává v lidské mysli.“
Přesto podle Sehnalové existuje školení zvané notifikace, v jehož průběhu jsou personalisté trénováni zvládat různé vyhrocené situace. I to ale počítá spíš s různými formami citového vydírání odcházejících zaměstnanců než s násilnými činy.
