O Telefónice O2 si můžete myslet svoje, ale v úterý jsem s ní prožil sen jak z amerického filmu. Náhle mi přestal jít internet, což se u psavých závisláků rovná tragédii, jako když v rodině onemocní někdo blízký nebo domácí zvíře, k čemuž se ještě dostanu. Kontroloval jsem různé hadičky, trubice a dráty, ale liška podšitá Mozilla Firefox byla k mým zoufalým interpelacím netečná jako předseda sněmovny Miloslav Vlček.
Zavolal jsem na poruchy, a hle, žádné celodenní čekání u přístroje, kdy vám do ucha řve ABBA a mezitím stiskáváte nuly, jedničky, křížky a snad i Ludolfovo číslo. Ihned přebral reklamaci věcný ženský hlas, do třiceti minut zavolal technik, který si zapsal detaily, za dvě hodiny dorazil opravář. Teprve teď však začíná komická historka, kterou by Jerome Klapka Jerome nazval Strýc Rejžek hledá kabel. Internet jest veden přes pevnou linku, jež se jevila býti zcela funkční. Počali jsme pátrat s opravářem, kde končí její přípojka. Když tento bazmek zapojovali, pamatuji si, že ho vedli bytem pod kobercem a po stropě pod nějakými lištami. A teď oný nikde.
Je na čase, abych prozradil, podle čeho si lze udělat obrázek, jak to u nás doma asi vypadá. Na pracovním stole vedle počítačového monitoru mám modem. Za ním se nachází intimní zákoutí, kam si chodí dřímat a meditovat naše kočka (ježíšmarjá, já už píšu jako Petruška Šustrová!). Vahou svého pětiletého těla veledůležitý kabel zkrátka vyškubla a on spadl na zem. Anděl spásy z O2 ho našel, s přiměřenou intelektuální převahou zasunul, kam patří, a za tuto namáhavou dřinu nic nechtěl (dle poníženého socialistického návyku jsem mu dal aspoň na cigára).
Zajisté tušíte, že ode mne se žádného happy endu nedočkáte. Radostný pocit ze života a z počestných dělných lidí mi vydržel pár hodin. Deset minut před zavírací dobou jsem ještě chtěl cosi dokoupit v prodejně Sape Fruit na Budějovickém náměstí. Ouha! Již zamčeno, přesto bylo vidět, jak vzadu v krámě zvesela kokodáká pokladní s nějakým chlapem. Byl-li to majitel Petr Samek, co má jméno na dveřích a IČO 170 39 428, pak mu upřímně přeji, aby s takovým vztahem k zákazníkům brzy zkrachoval.
POSLEDNÍ SLOVO
