„V nemocnici jsem doktorům říkal, že mám jet za chvilku závod, ale oni povídali, že ne, že za chvilku budu ležet na stole,“ vzpomíná čtyřiadvacetiletý Trejbal.
Po pár dnech odjel domů do Rokytnice nad Jizerou, ale talentovaný lyžař, který se pyšní titulem juniorského mistra světa, se nyní vypravil na světový šampionát do Val d’Isere. Chce nastoupit do nedělního slalomu, závěrečného závodu mistrovství.
„Zatím to vypadá dobře,“ říká lékař české výpravy Jiří Beznoska.
Trejbal ale shodil sedm kilogramů. „Je to dost znát. Svaly opadly, od neděle se snažím trénovat,“ podotýká. „Uvidím, jak to bude vypadat po tréninku na lyžích. Slyšel jsem, že někteří hokejisté s tím hráli po týdnu. To já sotva chodil. Nevím, jestli jsem voňavka,“ směje se.
Brzdit prý nebude Má za sebou řadu zranění, mezi nejznámější patří jeho krkolomný karambol při sjezdu na olympijských hrách v Turíně, po němž už za pár dní závodil. K tomu má chronické problémy se zády.
Operaci ale zažil poprvé v životě. „Tak jsem si narkózu užil,“ vtipkuje. Od lyžování ho to ale neodradí. „V neděli chci jet. Teď jsem byl mimo, musím zabodovat. Bolest musím skousnout,“ říká Trejbal.
Kolem krku má masivní řetěz, pěstuje si na bradě dva dlouhé copánky z vousů. „Občas si je vymáchám v omáčce,“ směje se. „Nějak musím upoutat, když teď nelyžuju,“ dodává v dobrém rozmaru vytáhlý mladý muž.
Ale i on prý má svou hranici, kdy by přestal riskovat. „Kdybych měl mít trvalejší následky...“ naznačuje. Po operaci má strach, aby si při prudkém pohybu něco mezi brankami neudělal. „Nesmím upadnout. Ale chci to zkusit. Nemám co ztratit,“ říká slalomář, který se pomalu usazuje ve světové špičce.
„Ale brzdit nebudu. To by nemělo cenu.“
O autorovi| mp (od zpravodaje LN ve Francii)
