PRAHA Konečně přinesla finanční krize jednoznačně příznivý efekt pro český fotbal. Šéfové klubů v první lize ukazují, že mezi jejich vlastnosti patří také trpělivost. Trenéři se tak nemusejí bát o práci po každé porážce.
A to není všechno. Dějí se ještě nedávno nepředstavitelné věci. Už ve třech případech trenéři nabídli, že kvůli špatným výsledkům radši sami odejdou. Jejich nadřízení ale pro předčasný závěr jejich angažmá neměli pochopení, naopak dali najevo, aby ve funkci zůstali dál. Na podzim to zažil naposledy Josef Petřík v Liberci, před ním Miroslav Koubek v ostravském Baníku. A také Karel Jarolím ve Slavii, ale ten si odchod nakonec nenechal rozmluvit.
Vyhazov po 2. kole už nehrozí Je víc než pravděpodobné, že managementy klubů změnily trend z donucení. „Zřejmě to ukazuje, že se jejich ekonomická situace zhoršila,“ podotýká viceprezident Unie českých fotbalových trenérů Ladislav Valášek.
Propustit trenéra představuje dnes pro většinu klubů přílišný luxus, čemuž napovídá i nedávné řešení Slavie. Na Jarolímovo místo jmenovala jeho asistenta Michala Petrouše, a nemusela tak v období, kdy bude řešit splácení víc jako stomilionového dluhu vůči bývalému majiteli, zvyšovat své náklady.
Také ve Spartě se o konci Jozefa Chovance několikrát mluvilo, ale místo toho se zatím udržel ve funkci dva roky, což se na Letné nikomu za poslední dekádu nepovedlo.
„Vnímáme to celé jako pozitivní proces. Dovolím si říct, že už nehrozí, že bychom u jednoho týmu viděli čtyři trenérské rošády během jediné sezony,“ tvrdí František Komňacký. V Jablonci bude příští měsíc působit už tři roky a je momentálně nejdéle sloužícím prvoligovým trenérem.
Pryč jsou časy, kdy kluby začaly kouče propouštět už po druhém ligovém kole, jako tomu bylo v devadesátých letech. K vyhazovu zatím sáhla v aktuální sezoně pouze Příbram. Fergusonovi mohou závidět Životnost trenéra na české ligové scéně se obecně prodlužuje. I když víc jak čtyři roky dokázali v jednom ligovém angažmá vydržet Jarolím ve Slavii a také Ladislav Škorpil během působení v Liberci. Než Vlastimil Petržela opustil na jaře 2002 Bohemians, uběhlo pět let a sedm měsíců. To zatím představuje český strop, který je hodně vzdálený čtyřiadvacetiletému maratonu Alexe Fergusona v Manchesteru United. „Frekvence změn trenérů je u nás pořád stále kratší než v zahraničí. Bylo by žádoucí, pokud by se podařilo trenérům naplnit tří až pětileté kontrakty,“ přál by si Valášek ještě větší stabilitu.
Výběr trenérů alespoň probíhá mnohem méně nahodile. Zatímco dřív každý držitel profilicence prošel jen devítiměsíčním kurzem, nyní musí absolvovat dvouleté studium na bázi vysoké školy. „Mezi ligové trenéry se nedostávají jedinci, u kterých by chyběl předpoklad, že svoji práci zvládnou,“ oceňuje Komňacký nastupující generaci. Zdeňku Psotkovi z Olomouce nebo teplickému Jiřímu Plíškovi ještě není ani čtyřicet a už si stihli vydobýt na ligové scéně slušné renomé.
Podle Valáška by do českého prostředí měli víc proniknout zahraniční trenéři. V současnosti není v české lize zastoupený ani jeden. „Chybí srovnání, nemáme úplné zrcadlo.“ Dnes ale mají ligoví trenéři alespoň větší klid.
***
ODVOLEJTE NÁS! Trenéři, kteří chtěli ve fotbalové lize od začátku sezony sami skončit
Karel Jarolím (Slavia) Důvod: Jarolím ve Slavii skončil podruhé během půlroku. Po šestém utkání bez vítězství (prohra na Slovácku 0:3) nabídl rezignaci. Klub ji nejdřív odmítl a pravděpodobně by Jarolíma do konce podzimu ve funkci nechal, ale kouč se nenechal přesvědčit a o pět dnů později stejně angažmá ve Slavii přece jen uzavřel. Co nejdříve řekl Jarolím? „V této chvíli jsem rozhodnutý, že určitě budu kontaktovat vedení a že skončím. Přes moji osobu je vytvářen tlak na celé mužstvo, takže si myslím, že to bude asi nejlepší rozhodnutí.“ Jak vypadala první reakce klubu? „Čeká nás už příští týden důležité utkání s vedoucí Plzní, na které se tým musí připravit. Nechtěli jsme ho unáhleným rozhodnutím vystavit ještě většímu tlaku,“ zněla zamítává odpověď ředitele Slavie Miroslava Platila. Jak zareagoval Jarolím? Na rezignaci trval a klub se rozhodl jeho rozhodnutí respektovat. „Mediální tlak na jeho osobu narušuje pracovní klima v týmu a neumožňuje jeho plné soustředění na přípravu na utkání,“ zdůvodnila to Slavia.
Miroslav Koubek (Baník Ostrava) Důvod: Baník se na konci srpna po brzkém vyřazení z Evropské ligy v domácí soutěži nedokázal dostat do bezpečné vzdálenosti od sestupových pozic. Co řekl Koubek o rezignaci? „Je to moje profesní povinnost a bezprostřední pocit po zápase (s Teplicemi). Kluci dřou, pouze utkání v Boleslavi bylo tristní. Ofenzivní kvalita je pryč, nepodařilo se nám to nahradit. Já se k tomu stavím čelem.“ Jak vypadala reakce klubu? „Koubkovi věřím. Věřím jeho práci, myslím, že ji dělá správně. Není nejmenší důvod, abych přijímal rezignaci. Není čas na to, abychom z toho zbaběle utíkali. To bych musel mít pocit, že trenér nemá tým pod kontrolou, a to si nemyslím,“ odmítl Koubkovu rezignaci majitel Baníku Tomáš Petera.
Josef Petřík (Liberec) Důvod: Po dvanácti kolech figuruje ambiciózní klub, který získal dvakrát český titul, v lize až na jedenáctém místě a má jen dvoubodový náskok na sestupové příčky. Co řekl Petřík o rezignaci? „Cítím zodpovědnost za to, že má Slovan méně bodů, než by měl mít. V takové situaci jsem byl ochotný osobní ambice pominout,“ oznámil Petřík v pondělí dopoledne. Jak vypadala reakce klubu? Ten samý den dostal od libereckého vedení odpověď: „Správní rada rezignaci nepřijala, mám dál její důvěru. Mám tým co nejlépe připravit na zápas se Spartou, abychom vyhráli a dostali se do horní poloviny tabulky.“
