‚Dochází k nadměrné kriminalizaci.‘ Zůstane škoda 5 tisíc trestným činem? Rozhodne Ústavní soud

„V situaci, kdy jsou hranice škody již po dobu 17 let nastaveny stejně, dochází fakticky ke kriminalizaci daleko vyššího počtu jednání než v minulosti. Zjednodušeně řečeno, 5 tisíc korun není dnes to samé, co v roce 2002, kdy byly na stávající hladinu tyto hranice nastaveny,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz svůj návrh místopředseda Okresního soudu v Liberci Přemysl Pechlát, který se na nejvyšší soudní autoritu v zemi obrátil v prosinci.

Žalobkyně sebrala právníkovi spis. Přepadení advokáta, volá Sokol a žádá zásah z vyšších míst

Návrh vychází z jeho dlouhodobého přesvědčení, že daný paragraf vzhledem k průběžně rostoucí cenové hladině v Česku jde proti smyslu Ústavy. „Například pachatel, který v roce 2002 odcizil zboží za čtyři tisíce korun, se krádeže nedopustil, nicméně pokud stejnou věc odcizí v roce 2017, trestného činu se již dopouští, neboť kupní cena takového zboží hranici škody nikoliv nepatrné, tedy pět tisíc korun, překračuje,“ podotkl.

Hranice trestného činu aktuálně dosahuje zmíněné hodnoty pět tisíc korun, na níž se váže základní trestní sazba. Úroveň trestu roste při překročení dalších stanovených limitů. Nejvyšším je cifra 5 milionů korun. Jde o takzvanou škodu velkého rozsahu, pro kterou trestní zákoník předpokládá sankci až deset let za mřížemi. 

‚Nerovnost nemusí znamenat protiústavnost‘

Oslovení právníci se shodují, že v tomto ohledu zaslouží trestní zákoník revizi. Stávající předpis prý neodráží skutečný stav věci. „Toto ustanovení vůbec neodpovídá současné realitě. Hranice trestného činu ve výši pět tisíc korun nedává smysl. Zažil jsem případ, kdy slečna v přírodě, protože jí byla zima, propálila dříví za 5 200. Nechala tam vzkaz, že to uhradí, ale policie ji stíhala,“ sdělil serveru Lidovky.cz zkušený trestní advokát Jaroslav Ortman.

Podle expertů je však minimálně sporné, zda zakrnělost stávající úpravy narušuje ústavní pořádek. „V rozporu s ústavním pořádkem to pravděpodobně není, protože krást se zkrátka nemá. Ať způsobí člověk jakoukoliv škodu, Listina základních práv a svobod říká, že zákon stanoví, co je trestným činem a jaký trest za to náleží,“ uvedl pro Lidovky.cz ústavní právník Jan Kudrna.

„Nabízí se různé modely (stanovení škody), ale to, že je zvolen jeden, který může vést k určité nerovnosti v čase, s ohledem na posledních 15 let, tak to ještě nemusí znamenat protiústavnost,“ dodává Kudrna. Že by možná nerovnost před zákonem v majetkových trestných činech prolamovala ústavní pořádek, zpochybňuje i expert Jan Kysela.

„Záleží však na tom, jak ji (nerovnost) vnímáte. Trestný je stále jen ten, kdo odcizil něco za více než pět tisíc korun, ‚jen‘ těch 5 tisíc znamená méně, než dříve. Nemohl bych však argumentovat nerovností vůči tomu, kdo byl souzen před deseti lety, nýbrž nepřiměřeností trestní represe, která nadmíru zasahuje do lidské svobody, může-li být důsledkem odsouzení trest odnětí svobody,“ vysvětluje ústavní právník Kysela.

Hranice škody chce měnit i ministr

K návrhu soudce Pechláta zasedne plénum Ústavního soudu. „Lze říci, že věc, kterou rozhoduje plénum, je možno vnímat jako obecně důležitější. Může například výrazně přesahovat vlastní zájmy navrhovatele, tedy návrhy na zrušení zákonů či jiných právních předpisů, kompetenční spory,“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková. Vzhledem k obvyklým lhůtám by se mělo plénum vyjádřit do září 2019.

Pokud paragraf zruší, účinnost svého rozhodnutí by určilo tak, aby sněmovna stačila připravit nová pravidla. Soudce Pechlát má přitom představu, jak by mohla vypadat. „Jako efektivnější se jeví nastavení hranic škody plovoucím způsobem, například v návaznosti na vývoj nejnižší či průměrné mzdy. Nicméně to s sebou nese riziko neurčitosti právní úpravy a tedy právní nejistoty,“ poznamenal.

Jeho návrh dorazil na Ústavní soud krátce poté, co o potřebě revize této části trestního zákona promluvil v listopadu ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Základní hranici škody by stanovil na 10 tisíc korun, zmínil i možnost návaznosti nových hranic na minimální mzdu. V písemný návrh se zatím jeho úvaha neproměnila. „Určitě je dobré věc zvážit, spíše však na Malé Straně (sněmovna) než v Brně (Ústavní soud),“ uzavírá ústavní právník Kysela.