S uznáním Kosova rozhodně souhlasí devět procent lidí, spíše pro je 21 procent. Lidé tento krok schvalují především proto, že je to rozhodnutí tamních obyvatel, které je podle nich třeba respektovat. Myslí si to 71 procent z těch, kteří uznání schvalují. Uklidnění situace na Balkáně si od uznání Kosova ale přesto slibuje jen zlomek z těch, kteří s rozhodnutím souhlasí.
S diplomatickým rozhodnutím uznat Kosovo spíše nesouhlasí 18 procent dotazovaných, rozhodně proti je 13 procent lidí. Lidé se většinou obávají další krize v regionu. Z vojenského konfliktu má strach 21 procent Čechů odmítajících uznání Kosova, 18 procent lidí si myslí, že tento krok odporuje mezinárodnímu právu a zasahuje do územní celistvosti Srbska.
Dezintegrace Balkánu
Jako důvody nesouhlasu respondenti rovněž uvádějí, že uznání přinese dezintegraci na Balkáně, že zhorší vztahy se státy, které s uznáním Kosova ještě váhají, nebo že Kosovo je politicky nestabilní a jeho uznání bylo předčasné.
Nezávislost vyhlásilo Kosovo přes odpor Srbska 17. února. V České republice tento krok nejprve vyvolal rozporuplné reakce a rozdělil politickou scénu v názoru, zda má tento nový stát, vyhlášený proti vůli Srbska, uznat.
Česká vláda nakonec uznala nezávislost Kosova na konci května a v polovině července otevřela v Kosovu své velvyslanectví. Vyšší podporu má samostatné Kosovo u příznivců ODS, pro uznání samostatnosti je 51 procent, 23 procent je proti. Voliči ČSSD a KSČM s uznáním Kosova spíše nesouhlasí, 43 procent sympatizantů ČSSD a polovina voličů KSČM je proti. S uznáním Kosova spíše nesouhlasí muži a starší lidé.
V EU nepanuje okolo otázky Kosova jednota
Téměř 60 procent dotazovaných se domnívá, že vyhlášení samostatnosti Kosova negativně ovlivní vztahy mezi Srby a Albánci, 47 procent lidí si myslí, že to bude mít negativní dopad na bezpečnost na Balkáně. Kosovo uznaly také přes tři desítky zemí, včetně Spojených států.
V EU nepanuje ohledně Kosova jednota. Kosovskou deklaraci nezávislosti uznaly mezi prvními velké státy unie jako Francie, Británie nebo Německo. Naopak rozhodně proti jednostrannému kroku Prištiny jsou Španělsko, Kypr, Slovensko, Řecko a Rumunsko, které samy musejí řešit nároky národnostních menšin na svém území.
Názory dotazovaných se příliš neliší od postojů veřejnosti v březnovém průzkumu CVVM, kdy s jednostranným vyhlášením samostatnosti Kosova nesouhlasilo 36 procent dotazovaných, pro bylo 34 procent Čechů. Průzkum se však konal ještě před rozhodnutím české vlády Kosovo uznat, srovnání je tak podle CVVM jen orientační. Červnového průzkumu CVVM se zúčastnilo 1051 respondentů straších 15 let.
S diplomatickým rozhodnutím uznat Kosovo spíše nesouhlasí 18 procent dotazovaných, rozhodně proti je 13 procent lidí. Lidé se většinou obávají další krize v regionu. Z vojenského konfliktu má strach 21 procent Čechů odmítajících uznání Kosova, 18 procent lidí si myslí, že tento krok odporuje mezinárodnímu právu a zasahuje do územní celistvosti Srbska.
Dezintegrace Balkánu
Jako důvody nesouhlasu respondenti rovněž uvádějí, že uznání přinese dezintegraci na Balkáně, že zhorší vztahy se státy, které s uznáním Kosova ještě váhají, nebo že Kosovo je politicky nestabilní a jeho uznání bylo předčasné.
Nezávislost vyhlásilo Kosovo přes odpor Srbska 17. února. V České republice tento krok nejprve vyvolal rozporuplné reakce a rozdělil politickou scénu v názoru, zda má tento nový stát, vyhlášený proti vůli Srbska, uznat.
Česká vláda nakonec uznala nezávislost Kosova na konci května a v polovině července otevřela v Kosovu své velvyslanectví. Vyšší podporu má samostatné Kosovo u příznivců ODS, pro uznání samostatnosti je 51 procent, 23 procent je proti. Voliči ČSSD a KSČM s uznáním Kosova spíše nesouhlasí, 43 procent sympatizantů ČSSD a polovina voličů KSČM je proti. S uznáním Kosova spíše nesouhlasí muži a starší lidé.
V EU nepanuje okolo otázky Kosova jednota
Téměř 60 procent dotazovaných se domnívá, že vyhlášení samostatnosti Kosova negativně ovlivní vztahy mezi Srby a Albánci, 47 procent lidí si myslí, že to bude mít negativní dopad na bezpečnost na Balkáně. Kosovo uznaly také přes tři desítky zemí, včetně Spojených států.
V EU nepanuje ohledně Kosova jednota. Kosovskou deklaraci nezávislosti uznaly mezi prvními velké státy unie jako Francie, Británie nebo Německo. Naopak rozhodně proti jednostrannému kroku Prištiny jsou Španělsko, Kypr, Slovensko, Řecko a Rumunsko, které samy musejí řešit nároky národnostních menšin na svém území.
Názory dotazovaných se příliš neliší od postojů veřejnosti v březnovém průzkumu CVVM, kdy s jednostranným vyhlášením samostatnosti Kosova nesouhlasilo 36 procent dotazovaných, pro bylo 34 procent Čechů. Průzkum se však konal ještě před rozhodnutím české vlády Kosovo uznat, srovnání je tak podle CVVM jen orientační. Červnového průzkumu CVVM se zúčastnilo 1051 respondentů straších 15 let.
