Dovedete si představit, že by vyschlo sto řek s průtokem, jaký má obvykle Vltava v Mělníce? Nejméně o tolik vody za posledních šedesát let přišly toky ústící do Tichého oceánu. Pacifik pochopitelně nemůže vyschnout. Problém ale je, že většina řek, v nichž ubývá voda, protéká hustě obydlenými oblastmi, uvádí studie vypracovaná experty Americké meteorologické společnosti.
Průtok řek podstatně kolísá v závislosti na roční době a i jednotlivé roky se od sebe mohou podstatně lišit. Dlouhodobý trend ale mluví jasně. Třetina největších řek světa od roku 1948 ztratila značnou část vod. Opačný vývoj nastal zhruba v každé osmé velké řece.
Pouze jeden oceán je nyní napájen na vodu bohatšími toky - a to Arktický. Bilance Atlantiku je zhruba v rovnováze, neboť „útlum“ Amazonky vyvažuje vyšší průtok Mississippi. Všechny ostatní oceány dostávají sladké vody méně, uvádí studie, která v plném znění vyjde 15. května v Journal of Climate.
Mezi velkými řekami, v nichž došlo k podstatnému úbytku vody, vědci jmenují Žlutou řeku v Číně, indickou Gangu, Niger v západní Africe či Colorado na západě USA. Na všech těchto řekách závisejí mnohamilionové populace.
Příčiny změn? Někde je vývoj jednoznačně určován lidskou činností - budováním přehrad či odčerpáním značného množství vody pro zemědělství.
Autoři práce ale také upozorňují na vliv klimatických změn, které zapříčinily změnu rozložení srážek. Vyšší průměrné teploty mají další nepřehlédnutelný následek, a to větší množství vypařené vody. Víc vody? Také špatně!
Menší množství sladké vody přináší mnoho problémů, které se budou s rostoucí populací prohlubovat. Když už se najdou řeky, které v posledním půlstoletí zmohutněly, není to zrovna důvod k jásotu. Většinou totiž jde o veletoky napájené himálajskými ledovci. To je případ čínské Jang-c’-ťiang či do Bengálského zálivu ústící Brahmaputry.
Dočasný vzestup proto může po zmizení ledovců následovat prudký propad. „Zdrojů pitné vody bude během příštích desetiletí následkem změn klimatu pravděpodobně ubývat. Rychlé mizení ledovců na Tibetské náhorní plošině problém ještě zhorší,“ varuje hlavní autor práce Aiguo Dai.
Vše plyne, jen jinak zelená indikuje mírný nárůst průtoku ústím řeky modrá výraznější žlutě a červeně jsou vybarvena povodí, která dodávají do oceánu méně vody čím tmavší barva, tím je změna oproti roku 1948 větší
