Pochází z herecké rodiny, proslavila se v divadle, na filmovém plátně i na televizní obrazovce.
ŽILINA/PRAHA Oblíbená doktorka Králová z Nemocnice na kraji města včera oslavila své 75. narozeniny. Už ve čtvrtek jí popřál také prezident České republiky Václav Klaus. Herečka od něj dostala Zlatou plaketu prezidenta republiky.
„Uděluji ji osobnostem, které v naší zemi něčeho mimořádného ve svém oboru dosáhly a staly se veřejným majetkem,“ řekl český prezident novinářům během čtvrtečního přijetí Štěpánkové na Pražském hradě. Zároveň také upozornil na skutečnost, že všechna tato kritéria herečka stoprocentně splňuje i tím, že ji má spousta lidí zafixovánu z jejích nesčetných rolí. „Přejme, aby tomu tak bylo i nadále,“ dodal Klaus.
„Ocenění si velice vážím. Když se můj syn díval na internet, zjistil jména těch, kteří byli touto čestnou plaketou vyznamenáni přede mnou. Musím říci, že se cítím být v dobré společnosti,“ uvedla herečka, jíž prý Klaus udělal moc hezký den. Sama Štěpánková byla velmi poctěna. Zařadila se tak vedle takových jmen, jako jsou houslista Josef Suk, kardinál Miloslav Vlk nebo zpěvák Waldemar Matuška.
K uměleckému světu Štěpánková neměla nikdy daleko. Herečkou chtěla být prý odjakživa. Vyrůstala v herecké rodině – je nejstarší z dětí legendy pražského Národního divadla Zdeňka Štěpánka a její matka Elena Hálková, mimochodem vnučka básníka Vítězslava Hálka, se také živila herectvím. Po ní podědila půvab a šarm. Herci jsou i její nevlastní bratři Martin a Petr, synové Zdeňka Štěpánka z druhého manželství.
V roce 1953 absolvovala pražskou DAMU, pak už ji čekalo první angažmá v Pardubicích. Po šesti letech zamířila do pražského Divadla S. K. Neumanna (dnešního Divadla pod Palmovkou). Jejím domovským divadlem se ale stalo Divadlo na Vinohradech, kam odešla v roce 1972 a odkud byla později nucena odejít.
Na „prknech, která znamenají svět“ vytvořila širokou paletu postav. Zahrála si naivní mladé ženy i psychologicky náročné role. Řadu příležitostí ale využila také na filmovém plátně, televizní obrazovce a v rozhlase. A právě ty ji proslavily nejvíce. Mezi ty nezapomenutelné bezesporu patří jogínská maminka „raubířů“ v Takové normální rodince, doktorka Králová v „nesmrtelné“ Nemocnici na kraji města nebo také poněkud svérázná babička v seriálu Ranč U Zelené sedmy.
V posledních letech se vrátila k „Nemocnici“, s režisérem Jiřím Strachem natočila film o Ďáblově bibli a objevila se ve Vejdělkových Účastnících zájezdu. Na konci minulého roku se vrátila na divadelní scénu. V pražském Divadle Na Jezerce přijala novou roli.
Život prožila po boku režiséra Jaroslava Dudka, který zemřel před devíti lety. Jejich syn Jan navzdory uměleckým genům vystudoval matematickofyzikální fakultu a je programátorem.
