Její případ není ojedinělý. Podle posledních průzkumů trpí syndromem vyhoření každý pátý kantor. Ve školkách jsou ohroženy dokonce až tři čtvrtiny učitelů. Jenže před takovým pedagogem sedí každý všední den až 30 žáků. A na ty se v debatě zapomíná.
„Pokud chceme, aby dítě hořelo touhou po vzdělávání, musíme sami plát,“ říká Ilona Gillernová z katedry psychologie Filosofické fakulty UK. Že učitel není psychicky v kondici, podle ní třída pozná hned. A svou energii tomu přizpůsobí.
Vyšší investice do učitelů mohou dostat Česko na úroveň Německa. Za sto let |
Jak působí vyhořelí učitelé na žáky, popisuje psycholožka Irena Smetáčková z Pedagogické fakulty UK: „Jejich vztahy s dětmi nejsou pozitivní, protože vůči nim nedokáží být citliví a vstřícní. K dětem mají často cynický přístup a výuka po obsahové i didaktické stránce není kvalitní.“
A právě v této dusné náladě tráví žáci většinu produktivní části dne. Někteří tak do školy ani ráno nechtějí z domova odejít. „Vedle rodičů jsou učitelé jediní dospělí lidé, s nimiž dítě tráví tolik času. Je důležité, aby to byli lidé se správnými pedagogickými kompetencemi a aby je jejich práce těšila,“ podotýká Smetáčková.
Podle ministerstva školství nejde řetězec, kdy se vyhořelý učitel a žák připravují o energii do práce, přetnout. „Dlouhodobý problém je nedostatek učitelů ve školách, stejně jako potřeba přilákat pro toto povolání mladé lidi,“ sdělila LN mluvčí Aneta Lednová.
Podle ředitelů, které redakce oslovila, nejde dávat za vinu stávajícím učitelům, že jsou přepracovaní – právě proto, že chybí tisíce pedagogů. Riziko vůči dětem si ale uvědomují a střeží, aby se před žáky nedostali „energetičtí upíři“.