Právě tyto tři ženy určovaly, jakou podobu bude mít ochrana osobnosti a autorských práv. Končila u nich totiž většina odvolání proti rozhodnutí soudů prvního stupně v Česku. Olomoucký vrchní soud rozhodoval o podstatně menším počtu případů.
Počátkem roku se složení senátu změnilo, ale Žáková zůstala. Tento týden na sebe opět upozornila zrušením verdiktu soudce Vojtěcha Cepla v případu „justiční mafie“.
Není to poprvé, kdy senát vedený Žákovou vynesl kontroverzní rozsudek. V roce 2001 se zastal Miloše Zemana, který jako premiér obvinil novináře Ivana Brezinu z korupce. Prohlásil, že si nechal platit od ČEZ za články ve prospěch dostavby jaderné elektrárny Temelín. Novinář chtěl omluvu a 300 tisíc korun. Žákové senát mu nic nepřiznal s vysvětlením, že Zeman jen opakoval, co mu řekl generální ředitel ČEZ. Ústavní soud verdikt zrušil a tvrdě zkritizoval: „Nemá-li ústavní činitel svá tvrzení ověřena, není oprávněn je zveřejnit. Urážky jednotlivců představiteli státní moci jsou technikou dobře známou totalitním režimům.“
Ústavní soud se do Žákové „obul“ také kvůli rozsudku ve sporu Vondráčková–Rejžek. Žáková přiznala zpěvačce právo na omluvu za Rejžkův výrok, že za polistopadový návrat na výsluní zřejmě vděčí kontaktům s mafiány. Podle ústavních soudců Žáková svou argumentací ohrozila svobodu slova: „Požadavek dokázat pravdivost hodnotového soudu s ohledem na jeho nesplnitelnost sám o sobě porušuje svobodu projevu.“
Pokračování na straně 2
Dokončení ze strany 1
Právě soudkyně Žáková nedávno přiznala Davidu Rathovi 100 tisíc korun za „záhlavec“, který dostal od Miroslava Macka za urážku jeho manželky.
Naopak matce známé Půlnoční bouře Blance Fuxové nepřiznala soudkyně Žáková nic. Ta chtěla 100 tisíc korun za to, že se její tehdy devítiměsíční dcera vinou úřadů na více než měsíc ocitla v kojeneckém ústavu. Sociální pracovnice zasáhly proto, že dítě nebylo hlášené na matrice a matka s ním nechodila na kontroly a očkování k dětskému lékaři. Spor Fuxové s ministerstvem práce a sociálních věcí teď také čeká na projednání Ústavním soudem.
Na Ústavní soud se obrátili také manželé Schwarzerovi. Policie jim před lety brutálně zasáhla do života, když je mylně označila za „gang padělatelů cédéček“. Chtěli od ministerstva vnitra omluvu a náhradu nemateriální újmy, právě senát Naděždy Žákové však jejich žalobu zamítl.
Jak je to možné? Podle advokáta Václava Vlka za na první pohled absurdní nepoměr mezi vysokým odškodným za facku Rathovi a nulovou satisfakcí za daleko větší zásah do života Fuxové a Schwarzerových může právní názor Naděždy Žákové a jejího senátu. „Zastávají princip takzvaného objektivního hlediska zásahů. Mají za to, že lidem nepřísluší omluva ani náhrada újmy v případě, že je poškodil stát při výkonu svých pravomocí, tedy většinou v trestním řízení,“ říká Vlk.
Advokát Vlk ale nesouhlasí s tím, že by Žáková za každou cenu protežovala stát. Jako příklad uvádí kauzu anarchisty Slavomíra Tesárka, kterého policista v civilu na demonstraci praštil dřevěnou tyčí po hlavě. Jemu Žáková omluvu a odškodné přiznala. „Ten policista jednal mimo svoji pravomoc,“ říká Vlk. „Kdyby byl Tesárka zatkl a na služebně mu dal přes ústa, asi by nedostal nic.“
Podle Vlka je třeba uvažovat o tom, zda by o ochraně osobnosti u pražského vrchního soudu nemělo rozhodovat víc lidí než Žákové senát: „Pokud chceme tuto oblast rozpohybovat, měly by být tři nebo čtyři senáty.“
