Městský soud v Praze podal kárný návrh proti všem třem členům senátu 7 To poté, co Ústavní soud konstatoval, že senát v případu Vladimíra V. „vědomě ignoroval“ konstantní judikaturu Ústavního soudu a „úmyslně se odklonil“ od jejích nosných důvodů. Informovala o tom v tiskové zprávě organizace Právo a spravedlnost (PAS).
Vladimír V. byl v minulosti odsouzen k podmíněnému trestu. Soud později řešil, zda kvůli jeho dalšímu jednání podmínku ponechá, nebo trest promění ve vězení. Šlo mimo jiné o případ z února 2024, kdy podle podkladů řídil motorové vozidlo přesto, že k tomu neměl oprávnění. Při události nebyla způsobena nehoda ani škoda.
Prvoinstanční soud nejprve označil některé důkazy o jeho nápravě za nadbytečné a odvolání následně označil za opožděné. Prezidentka Obvodního soudu pro Prahu 8 později tento postup kritizovala a uvedla, že ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné a profesionální rozhodování. Soudce následně svou chybu opravil.
Případ se poté dostal k senátu 7 To Městského soudu v Praze. Ten původně také odvolání odmítl jako opožděné. Ústavní soud ale jeho rozhodnutí 24. února 2026 zrušil. Ve svém nálezu uvedl, že senát vědomě ignoroval konstantní judikaturu Ústavního soudu a úmyslně se od ní odchýlil, aniž pro to uvedl dostatečné důvody. Právě tento postup je nyní předmětem kárného řízení.
Podle Spolku Šalamoun jde od roku 2008 teprve o třetí doložený případ, kdy kárný návrh směřuje současně proti všem třem členům jednoho rozhodujícího soudního senátu.
Novela odkryla tajné hlasování
Do případu vstupuje také změna zákona, která platí od 1. ledna 2025. Novela č. 438/2024 Sb. nově umožňuje za stanovených podmínek využít při řízení o kárné odpovědnosti také informace z tajného hlasování soudního senátu.
U soudního senátu se totiž jednotliví soudci při rozhodování nevyjadřují veřejně. Jejich hlasování je zachyceno v takzvaném hlasovacím protokolu, který se ukládá do zapečetěné obálky. Smyslem nové úpravy je umožnit, aby se v případě podezření na kárné provinění dalo za zákonem stanovených podmínek zjistit také to, jak jednotliví členové senátu při konkrétním rozhodování hlasovali.
Právě tento nový mechanismus je podle spolku Právo a Spravedlnost důležitý i v nynějším případu. Podle jeho podkladů totiž Vrchní soud v Praze rozhodl o otevření zapečetěného hlasovacího protokolu senátu 7 To. Z něj mělo vyplynout, že všichni tři soudci hlasovali stejně.
Neznamená to samo o sobě, že soudci porušili zákon. Hlasování je jedním z podkladů, které mohou být použity při posuzování jejich případné kárné odpovědnosti. O té teprve musí rozhodnout kárný soud
