První transgenní biotechnologie
15. srpna 1977
Už zhruba pět let je známa metoda klonování genů (způsobem obdobným, jako to dělají třeba viry chřipky). V tento den pak americká firma Genentech získává první transgenně biotechnologický produkt. V kultuře jinak běžných střevních bakterií Escherichia coli, zde ovšem se zavedeným genem pro jeho syntézu, nacházejí výzkumníci první stopy lidského hormonu somatostatinu. Ten si vybrali pro jeho jednoduchost (sestává ze 14 aminokyselin) coby rozcvičku na biosyntézu veledůležitého inzulinu (s tím uspějí skoro přesně za rok).
První pravidelná paroplavba
17. srpna 1807
Napřed mu Robert Fulton říkal pouze „parní člun“ a stačilo to, neboť byl toho času jediný na světě. Poté ho (dílem z reklamních důvodů, dílem jako důkaz vděčnosti) pojmenoval podle venkovského sídla svého vlivného příznivce. Tento den tedy Fultonův kolesový parník Claremont (délka 40 m, výkon 20 koní) zahajuje první pravidelnou paroplavbu na světě. Vyplul z New Yorku, do Albany (240 km proti proudu řeky Hudson) dorazil se 40 cestujícími za 24 hodin. Pravda, vyskytly se problémy, ale právě několik let provozu Claremontu ukázalo světu perspektivu parních lodí.
Těžce zkoušený génius
19. srpna 1662
V Paříži umírá (snad na nitrolební krvácení) matematik, fyzik a filozofjansenista Blaise Pascal (narozen roku 1623). Jako dvanáctiletý prý pro sebe zformuloval 32 Euklidových pouček, v osmnácti napsal pozoruhodnou práci o kuželosečkách. Od téže doby však rovněž trpěl takřka každodenními bolestmi hlavy a žaludečními potížemi. Přesto dokázal vymyslet kupříkladu jeden z prvních mechanických sčítacích strojů, Pascalův trojúhelník pro výpočet binomických koeficientů či zákon rovnoměrného šíření tlaků v kapalinách (Pascalův zákon) nebo třeba ověřit závislost barometrického tlaku na nadmořské výšce. Zdravotní stav ho dovedl k víře („nemoc je přirozený stav křesťana“), poslední roky života strávil střídavým strádáním a rozjímáním v klášteře. Dnešní iracionalisté a existencialisté pokládají Pascala za svého předchůdce.
