Už týden může mít soudný člověk pocit, že se část národa totálně zbláznila. Ledva sešívky horko těžko doklopýtaly k první obhajobě titulu po šestašedesáti letech (!!!), už z nich jejich pomatení příznivci i část médií dělá div ne hegemona domácí soutěže. Tak se na ten „zázrak“ pojďme podívat statisticky. Abychom ke slátancům nebyli příliš krutí, vezměme pouze patnáct let samostatné české soutěže.
Liga: AC Sparta Praha mistrem desetkrát, Slávyje třikrát.
Pohár ČMFS: AC Sparta Praha vítězem šestkrát, slátanci dvakrát.
Double pouze AC Sparta Praha, Slávyje: co to je double?
No ano, jako bych seshitce slyšel: to byla ta vaše Machova, Horníkova, Peltova Sparta (o Pučkovi nyní slátanci mlčí - zajímavé). Snad ale ani paranoidní příznivci nejnesympatičtějšího klubu na světě nemohou tvrdit, že Horník s Peltou mohli pouštět kapříky i evropským sudím v Lize Mistrů. Nuže:
AC Sparta Praha: sedmkrát účastníkem, dvakrát postup do osmifinálové skupiny, jednou přímo do osmifinále, (o sezoně 1991/92, kdy Letenští v celé soutěži skončili na děleném třetím/čtvrtém místě nemluvě). SK Červenobílá bída: jedna účast včetně nezapomenutelných sedmi banánů od Arsenalu. Takže, sešívaní kašpaři, nyní slavte, že vám loni Sparta titul vnutila a letos vám k němu opět výrazně pomohla. Až vyhrajete třeba pětkrát za sebou - jako hádejte kdo -, můžeme se bavit...
Na sobotním zápase rudých lze pochválit pěknou hru v první půli, Bergera, který hrál jak před deseti lety, a také tribuny, které opakovaně vypískaly primitivy z kotle za skandování Jude Slavie! Bravo!
O autorovi| PETR KOLÁŘ, Autor (31) je namyšleným sparťanem a vždy jím bude
