Parna nejvíc doléhají na lidi ve městech. „Extrémně vysoké teploty jsou umocněny přímým slunečním zářením, v jehož důsledku se v létě významně ohřívají zejména umělé povrchy, takže v jejich blízkosti je dosahováno vyšších teplot vzduchu než ve volné krajině. Vlny veder v posledních letech přinášejí mnohonásobně více obětí na lidských životech než mrazy,“ píše se v akčním plánu adaptace na změnu klimatu, schváleném vládou.
Čísla evropské agentury pro životní prostředí nejsou optimistická. Pokud nebude Evropa nijak reagovat, podle predikcí by mohla ve dvacátých letech tohoto století vedra v Evropské unii zapříčinit každý rok 26 tisíc úmrtí. Nyní je to 11 tisíc. V roce 2050 by to mohlo být už 89 tisíc úmrtí za rok. Zatímco v minulých dekádách si víc životů braly mrazy, teď se trend otáčí. Počet 77 tisíc obětí nízkých teplot ročně z období 1981 až 2010 se zredukuje zhruba o 60 tisíc. Naopak úmrtí v důsledku veder má o stejnou hodnotu do roku 2080 zvolna přibývat. „V globálním pohledu to má gigantický rozměr,“ potvrzuje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Horké počasí přivádí už teď k lékařům tisíce Čechů. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) navštívilo loni ordinace kvůli horku přes tisíc pacientů.
„Lidí, kteří mají každoročně kvůli horku potíže, je bezpochyby mnohem více. Například nemocných s vysokým krevním tlakem, kterým vedra mohou způsobit vážné komplikace, eviduje VZP bezmála 900 tisíc. Kolik z nich ale ročně skutečně pocítí obtíže vyvolané vysokými teplotami a zda příčinou byla právě enormní horka, nelze mnohdy přesně říci,“ sdělil mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.
Tropická vedra zasáhnou zejména jih Evropy, s postupem let ale začne předpověď čím dál intenzivněji platit i pro Česko.
