Troška, Schröder, Foglar a dalších 36 osobností. Kdo dostal státní vyznamenání

Po náročném programu, spojeném s oslavami dne založení samostatného československého státu, udělil Miloš Zeman vyznamenání devětatřiceti osobnostem z různých oborů. Jedná se o nejvyšší počet vyznamenaných za působení Zemana na Hradě.

Exkancléř Německa Schröder usedne v dozorčí radě ruského koncernu Rosněfť

Nejvyšší státní ocenění si z Pražského hradu odnesl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder (Řád Bílého lva občanské skupiny I. třídy za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky). Ten vedl Německo jako sociálnědemokratický kancléř v letech 1998-2005, po něm převzala vedení země současná kancléřka Angela Merkelová. Schröder byl během své kariéry často kritizován za své údajné vazby na Rusko, především na ruské energetické firmy. Koncem září letošního roku se ukázalo, že Schröder směřuje do nejvyšších funkcí v ruském koncernu Rosněfť, který kontroluje přímo stát. Kromě toho se angažuje v projektu Nord Stream, který je napojen na jiný ruský energetický koncern Gazprom.

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder převzal od českého prezidenta Miloše Zemana Řád bílého lva.

Ocenění za zásluhy o stát v oblasti umění obdržel písničkář Jaromír Nohavica (Medaile za zásluhy I. stupně v oblasti umění). Patří ke stálicím české hudební scény a legendám tuzemského folku, vystupuje již zhruba 45 let, svými texty i originálním projevem si získal široké pole příznivců již v době totality, kdy v podstatě neměl přístup do médií a jeho tvorba se šířila převážně formou amatérských nahrávek. Kontroverzi v posledních měsících vzbudil svou fotkou s lídrem SPD Tomiem Okamurou, jež se objevila asi tři měsíce před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. V minulosti přiznal, že spolupracoval s StB, odmítl ale, že by udával lidi.

Řádem Tomáše Garrigua Masaryka vyznamenal Miloš Zeman Petra Becka (Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv), muže, který přežil koncentrační tábory Terezín a Osvětim, ve kterých přišel o 33 členů své rodiny. Ještě koncem války narukoval do Rudé armády a bojoval proti nacistům, poté se usadil v milovaném Bruntále. Zeman vzbudil kontroverzi při loňském předávání státních vyznamenání u muže s podobným příběhem, Jiřího Bradyho. Jeho nominaci měl tehdy údajně zrušit, což někteří vykládali jako reakci na setkání Bradyho synovce, ministra kultury Hermana, s Dalajlámou.

Mezi oceněnými se objevil také starosta Vídně Michael Häupl (Řád Bílého lva občanské skupiny I. třídy za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky), kterému Zeman pogratuloval v úvodním proslovu k dobrému volebnímu výsledku jeho sociální demokracie ve Vídni. Häupl se přitom k Zemanově osobě v minulosti nechal slyšet, že by „s tímto pánem měl nerad cokoliv společného“

Ze zahraničních hostů se mezi oceněnými objevil také slovinský prezident Borut Pahor (Řád Bílého lva občanské skupiny I. třídy s řádovým řetězem za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky), který loni v létě navštívil Českou republiku a jenž si podle dostupných informací se Zemanen velice dobře rozumí a nacházejí společná témata, mimo jiné třeba otázku evropské migrační politiky.

Slovinský prezident Borut Pahor se také objevil mezi oceněnými. Loni v létě navštívil Českou republiku a podle dostupných informací si se Zemanem velice dobře rozumí a nacházejí společná témata, mimo jiné třeba migrační politiku.

Dalším cizincem oceněným českým prezidentem se stal in memoriam Charles Crane (Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva). Ten byl původním majitelem Muchovy Slovanské epopeje, později ji však věnoval Praze. Crane si jako příznivec původní slovanské kultury u Muchy Slovanskou epopej objednal. V roce 1900 pozval Crane T. G. Masaryka k přednáškám na univerzitě v Chicagu. Po setkání s Masarykem se začal zajímat o slovanské národy a sponzoroval Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Když Mucha navrhoval československé bankovky, využil svůj starší portrét Craneovy dcery Josephine jako předlohu pro Slavii na stokorunové bankovce. Ke konci života se Crane podle některých zdrojů dostal do pozice antisemity a nijak neskrýval obdiv k politice Adolfa Hitlera. Jeho syn Richard Crane byl prvním americkým velvyslancem v Československu.

Ocenění za zásluhy o stát v oblasti hospodářské získal Majitel dopravního, strojírenského a hotelového holdingu Lubomír Stoklásek (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti hospodářské). Původní profesí strojař a elektrotechnik. Prošel nejrůznějšími posty v řadě výrobních podniků. V žebříčku nejbohatších Čechů Forbes se nachází na 30. místě s majetkem v hodnotě 6,4 miliard korun. Podporuje sportovce a regionální aktivity a stal se Manažerem roku 2012. Mimo jiné vlastní firmu vyrábějící zemědělské stroje Agrostroj Pelhřimov, kterou Zeman navštívil během své cesty na Vysočinu v červnu 2016. Agrostroj pak o dva měsíce později přispěl 100 000 korunami do Zemanova prezidentského nadačního fondu.

Mezi oceněnými za zásluhy o stát v oblasti kultury a školství se objevil Petr Žantovský (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti kultury a školství), novinář a vysokoškolský pedagog, nejčastěji spojovaný s antisystémovými médii. Žantovský je známý svou kritikou tradičních médií, sám ale zasedl například v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání nebo v předsednictvu Syndikátu novinářů ČR. Vydal několik knih rozhovorů s různými osobnostmi, včetně Miloše Zemana. Vyšla pod názvem Miloš Zeman - Zpověď informovaného optimisty. Zeman ho ve svém úvodním projevu označil za „nonkonformního novináře“.

Vyznamenán byl i Vlastimil Vondruška (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti kultury), kterého Zeman při projevu označil za „nonkonformního historika“. Vondruška se do veřejného podvědomí dostal svým kritickým názorem k přistěhovalectví z islámských zemí a upozorňováním na úpadek západní civilizace. Je autorem řady odborných studií a dvou desítek populárně naučných knih o životě ve středověku i o problémech dneška (Breviář pozitivní anarchie). Patří k nejčtenějším autorům, prodal již více než milion knih. Kromě historických detektivek, které vycházejí také v Německu, mu největší úspěch přinesly románové ságy Přemyslovská epopej a Husitská epopej.

Za zásluhy o stát byla vyznamenána Eliška Hašková-Coolidge (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát), kterou s českým prezidentem pojí především pozitivní vztah k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Vyznamenaná pracovala na pozici zvláštní asistentky pro pět amerických prezidentů, v Bílém domě byla zakladatelkou Kanceláře prezidentských zpráv, která zajišťovala kontakt s veřejností. V současné době bydlí v Kundraticích na Klatovsku a profesně se skrze svou společnost věnuje podnikatelským kontaktům mezi USA a ČR.

Po jeho smrti houkaly sirény. Zeman teď pro hasiče chystá medaili za hrdinství

Medailí za hrdinství byl in memoriam oceněn hasič Jan Odermatt (Medaile za hrdinství za záchranu lidského života a značných materiálních hodnot). Ten tragicky zemřel při zásahu hasičů u požáru lakovny ve Zvoli u Prahy letos v únoru. Pětačtyřicetiletý hasič se vydal do hořících sutin hledat pohřešovaného muže, zpět se však už nevrátil. Jan Odermatt byl členem jednotky hasičů z pražského Radotína.

Při službě zemřel též policejní nadpraporčík Václav Haase (Medaile za hrdinství), který podlehl bodným zraněním poté, co zasahoval proti agresorovi.  Nadpraporčík z oddělení Hluboká nad Vltavou vloni před Vánoci zasahoval s kolegou proti agresivnímu mladíkovi, který v rodinném domě napadal další členy domácnosti, a na policisty zaútočil dřevěnou násadou a následně i skrytým nožem. I přes těžké zranění Haase dokončil svůj služební zákrok, později v nemocnici vážným zraněním následně podlehl. Od prezidenta Zemana získal in memoriam taktéž medaili za hrdinství.

Taktéž in memoriam, tentokrát za zásluhy o stát v oblasti umění, byl oceněn spisovatel Jaroslav Foglar (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti umění). Foglar byl autorem legendárních příběhů o Rychlých šípech či knih Hoši od Bobří řeky nebo Záhada hlavolamu. Byl významnou osobností českého skautského hnutí, pracoval také jako redaktor několika časopisů zaměřených na děti a mládež. Zemřel v roce 1999, ocenění se tak dočkal osmnáct let po své smrti.

Letos dva sportovci a tři lékaři

Za zásluhy v oblasti sportu byla oceněna Martina Sáblíková (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti sport). Česká rychlobruslařka dokázala třikrát vyhrát zlatou olympijskou medaili, několikrát se stala mistryní světa a České republiky. Mezi nositeli nejvyšších státních vyznamenání se stala sedmým zástupcem zimních sportů, po čtyřech hokejistech a dvou lyžařích, navíc ve svých třiceti letech vůbec nejmladším. Do veřejného života se snaží spíše nezapojovat, v nedávném rozhovoru pro server iDnes.cz se Sáblíková raději zcela vyhnula komentářům k české politice. Druhým vyznamenaným z oblasti sportu se stal Karel Loprais (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti sportu), několikanásobný vítěz rallye Paříž-Dakar. 

Na seznam vyznamenaných se dostal i krční specialista a pneumolog Boris Šťastný (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy), bývalý člen konzilia lékařů, kteří se starali o zdraví exprezidenta Václava Havla.  Zasadil se o zavedení unikátních vyšetřovacích metod v plicní diagnostice. Rodák z Novi Sadu vystudoval 1. LF UK a do roku 2002 působil jako přednosta Pneumologické kliniky 1. LF UK. Osobně se staral i o plíce někdejšího prezidenta Havla. Je držitelem řady ocenění a navzdory pokročilému věku denně ordinuje a účastní se publikační a pedagogické činnosti.

Ocenění si odnesl i průkopník paliativní péče v Česku Miroslav Wajsar (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát), zakladatel a ředitel Hospice Svaté Anežky České v Červeném Kostelci na Náchodsku, prvního zařízení svého druhu v České republice, které bylo otevřeno v roce 1995. V letech 1990 až 1992 byl poslancem České národní rady. Prezident Zeman je dlouhodobým podporovatelem paliativní péče. 

Oceněna byla též specialistka na dětskou neurologii Soňa Nevšímalová (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy). V letech 1997 - 2006 byla přednostkou Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V rámci spánkové medicíny se zaměřuje na výzkum narkolepsie a hypersomnie. Docentkou oboru neurologie byla jmenována v roce 1984 a profesorkou neurologie v roce 1997. Významně se podílela na organizaci mezinárodních kongresů, je držitelkou četných ocenění.

Česká kultura ve znamení Trošky, Margity či Soboty

Vyznamenán byl i filmový a operní režisér Zdeněk Troška (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti umění). Čtyřiašedesátiletý tvůrce známých cyklů Kameňák, Slunce, seno či pohádkového Z pekla štěstí se dočkal vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti umění. V minulosti se prezidenta Zemana zastal po pobouření veřejnosti reagující na Zemanovu kritiku kapely Pussy Riot. 

Z kulturní oblasti byl vyznamenán také světoznámý operní pěvec a rodák z Košic Štefan Margita (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti umění). Působí převážně v zahraničí, vystupoval v nejslavnějších operních domech, jako jsou milánská La Scala, londýnská Covent Garden a newyorská Metropolitní opera. Předloni se po deseti letech vrátil do Národního divadla v Praze.

Další oceněnou byla operní pěvkyně a sopranistka Eva Urbanová (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti umění). Začínala se zpěvem na kostelním kúru a v rockových kapelách. Přes role v Národním divadle se prosadila až do newyorské Metropolitní opery.

Miloš Zeman udělil medaili také operní zpěvačce Evě Urbanové.

Ocenění obdržel i slovenský herec Juraj Kukura (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti umění). V Česku jej proslavily filmy Stíny horkého léta či Trhák, v 80. letech se dokázal v nedobrovolném exilu prosadit i v předních německých divadlech a v televizi. Dnes žije hlavně v Bratislavě, kde řídí Divadlo Aréna. 

Mezi oceněnými byla také folklorní zpěvačka Jarmila Šuláková (Medaile za zásluhy I. stupně o stát v oblasti umění), Zemanova oblíbená umělkyně, s níž se několikrát sešel. Má velkou zásluhu na zachování řady lidových písní, zejména z Lašska a Valašska, v povědomí veřejnosti.

Vyznamenána byla také operetní pěvkyně a populární zpěvačka Yvetta Simonová (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti umění). Rodačka z Českého Brodu vystudovala hudební teorii a zpěv, začínala jako operetní zpěvačka, spolupracovala s tanečními orchestry, zejména s hudebním tělesem Karla Vlacha. K jejím sólovým hitům patří Zhasněte lampióny, Já jsem zamilovaná nebo Romeo, dále Whisky, to je moje gusto a Když v baru houstne dým, které Simonová nazpívala pro filmovou komedii Limonádový Joe.

Ocenění převzal také herec a dramatik Jan Skopeček (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti umění). Diváci jej znají z filmů Kameňák, Parta hic nebo ze seriálu Tři chlapi v chalupě Rovněž stál u zrodu někdejšího pražského Divadla S. K. Neumanna, nyní Divadla pod Palmovkou, realizuje se i v dabingu.

Vyznamenání převzal též herec Luděk Sobota (Medaile Za zásluhy I. stupněza zásluhy o stát v oblasti umění). Sobota začínal v souboru Ypsilon v roce 1968, proslavil se v hlavní rolí filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! a hrál i v dalších komediálních filmech režiséra Petra Schulhoffa. V letech 1973 - 1990 působil v pražském divadle Semafor ve scénkách s Miloslavem Šimkem a Petrem Nárožným. V letech 2006 až 2008 vedl vlastní Směšné divadlo v Praze. Objevil se také v seriálu Okresní přebor a v dalších seriálech. Věnuje se také dabingu. Sobota v minulosti podpořil Zemanovu Stranu práv občanů a v roce 2010 objížděl s Milošem Zemanem mítinky SPO v Ústeckém kraji.

Miloš Zeman předává vyznamenání zpěvačce Heleně Vondráčkové za zásluhy v oblasti umění.

Oceněna pak byla i zpěvačka Helena Vondráčková (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti umění). Svou úspěšnou kariéru odstartovala jako sedmnáctiletá dívka v roce 1964 v pěvecké soutěži a od té doby představuje výjimečně stálý zjev na české hudební scéně. Hrála i ve filmu, významné místo v její kariéře tvoří muzikály. Celkem má na svém kontě téměř sto alb a 20 filmových, televizních nebo muzikálových rolí. Se svým manželem letos ohlásila, že podpoří Miloše Zemana v prezidentské volbě.

Tradičně byla oceněna účast v odboji

Zeman podle svých slov také splnil jeden z „restů“ minulosti a ocenil generála Karla Kutlvašra (Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu), který v čele Pražského povstání bránil Prahu a na počátku minulého režimu čelil silným perzekucí. Po komunistickém puči v únoru 1948 byl zatčen, postaven do čela zinscenované odbojové skupiny „Pravda vítězí“ a v následném procesu v květnu 1949 odsouzen na doživotí. V roce 1968 byl zproštěn obvinění a po roce 1989 rehabilitován. Zemřel pouhý rok a půl poté, co jej komunistický režim propustil z vězení.

In memoriam byl vyznamenán i jiný český generál Ludvík Krejčí (Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu). V předvečer druhé světové války vytvořil ve funkci náčelníka hlavního štábu elitní armádu, připravenou účinně se bránit nepříteli. Rozhodnutí politiků o kapitulaci však přivedlo jeho úsilí nazmar. Po nuceném odstoupení z funkce byl krátce vězněn a v roce 1950 degradován na vojína, do konce života se musel vyrovnávat s dezinterpretací událostí kolem Mnichova. Generálská hodnost mu byla vrácena až posmrtně v roce 1990.  

Na Hradě byl oceněn i generál Karel Pezl (Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu). Vojákem z povolání se stal již v roce 1948, později působil v různých štábních funkcích. V hodnosti generálporučíka nastoupil 1. května 1991 do funkce náčelníka Generálního štábu Československé armády, kterým byl až do rozdělení federace na konci roku 1992. Od ledna do června 1993 působil jako první náčelník Generálního štábu Armády České republiky, v únoru 1993 byl povýšen do hodnosti generálplukovníka. Od července 1993 byl poradcem prezidenta Václava Havla, který jej v září 1993 povýšil do hodnosti armádního generála.

Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy získal od Miloše Zemana armádní generál Karel Pezl.

Posmrtně bylo ocenění uděleno také Janu Přikrylovi (Medaile za hrdinství). Zapojil se do protikomunistického odboje po únoru 1948 jako člen odbojové skupiny Světlana, která byla jednou z největších ilegálních protikomunistických skupin v tehdejším Československu. Po vyzrazení části odbojové skupiny chtěl utéct do zahraničí, při pokusu o přechod hranic byl zastřelen. 

Též in memoriam byl vyznamenán Antonín Šubrt (Medaile za hrdinství v boji). Účastník bitvy u Dunkerque obdržel francouzský a československý Válečný kříž a řadu dalších vyznamenání. Za účast v bojích na Západě byl za komunistického režimu perzekvován a vězněni byli i jeho rodiče. V roce 1969 byl částečně rehabilitován, plné rehabilitace se jeho rodina dočkala až v roce 1991, kdy byl povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam.

Mezi oceněnými byl architekt i vědci

Dalším slovinským zástupcem mezi vyznamenanými se stal in memoriam i význačný architekt Jože Plečnik (Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva). Vytvořil zcela specifický styl, v Česku je znám hlavně jako architekt úprav Pražského hradu. Působil tu nejdřív jako pedagog, později přijal nabídku prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka k angažmá na Hradě. Podílel také na úpravách letního prezidentského sídla v Lánech. Ve 30. letech byl z Prahy vypuzen nacionalistickou kampaní, za práci na Hradě si údajně nevzal žádný honorář.

Ocenění převzal i vědec Vladimír Mařík (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy), zakladatel a ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při Českém vysokém učení technickém v Praze. Před založením institutu pracoval jako vedoucí katedry robotiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT, ještě předtím vedl katedru řídící techniky na téže fakultě.

Vyznamenán byl i Jaroslav Pollert (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy), vědec, vysokoškolský pedagog a odborník v oblasti hydrodynamiky disperzních soustav. Na Stavební fakultě ČVUT v Praze je vedoucím katedry zdravotního a ekologického inženýrství. Vytvořil víc jako sto odborných prací. Jeho synovcem je lékař a kanoista Lukáš Pollert. 

Mezi vyznamenanými byl i vědec Jan Procházka (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy). Je jedním z vědců, kteří se podíleli na vývoji chytrého aktivního nátěru, jenž ničí nečistoty. Po návratu z USA se stal přední českou kapacitou v oboru nanotechnologií a v roce 2007 se začal zabývat vývojem nových baterií. Nyní se v Horní Suché na Karvinsku začne stavět závod na výboru baterií podle jeho patentu.

Vyznamenání převzal Jaroslav Šesták (Medaile za zásluhy I. stupněza zásluhy o stát v oblasti vědy a školství), významný vědec několika oborů a vysokoškolský pedagog v oblasti fyziky. Též badatel a spisovatel je vědeckým pracovníkem Fyzikálního ústavu AV ČR. Napsal řadu vědeckých knih, přednáší po celém světě. 

Ocenění za zásluhy v oblasti školství a vědy si odnáší vědec a vysokoškolský učitel fyziky Jaroslav Šesták.

Pro vyznamenání si přišel také Stanislav Štýs (Medaile za zásluhy I. stupněza zásluhy o stát v oblasti vědy). Vzděláním lesník, absolvoval fakultu lesního inženýrství ČVUT. V letech 1956 - 1991 pracoval v Severočeském hnědouhelném revíru, vždy se zabýval rekultivacemi. Od roku 1992 je nezávislým ekologem a soudním znalcem - pracuje na řešení aktuálních krajinných problémů. Po celý život dokumentoval a fotografoval proměnu krajiny severozápadních Čech. Jeho výstavu na Hradě nedávno zaštítil sám Miloš Zeman.

Vyznamenán byl i ekonom Milan Zelený (Medaile za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství). Po roce 1989 se zapojil do transformace české ekonomiky. Od roku 1998 vyučuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Dlouhodobě je první v žebříčku nejcitovanějších českých ekonomů, vydal knihy Cesty k úspěchu, Neučte se z vlastních chyb, Hledání vlastní cesty, Všechno bude jinak a To vám byl divný svět. Zelený patřil k nejhlasitějším kritikům Zemana v kauze Peroutkova článku, Peroutku znal podle svých slov osobně.