Ornitologové vyvracejí zažitou představu, že z prvního sneseného vejce se vždy vylíhne nejsilnější jedinec.
V přírodě mají starší sourozenci nad mladšími většinou navrch. Dříve narozená mláďata jsou větší a silnější. Díky tomu se domohou větší porce potravy a svůj náskok nad benjamínky dále zvyšují. Zatímco starší mláďata rostou jako z vody, jejich mladší sourozenci strádají. V krajních případech hynou nebo jsou dokonce silnějšími sourozenci ubiti. O tom, kdo bude mít v hnízdě navrch, často rozhoduje i jediný den náskoku.
Vědci byli přesvědčeni, že první mláďata se klubou z nejdříve nakladených vajíček. Americký biolog Keith Sockman z University of North Carolina zjistil zajímavou výjimku z tohoto pravidla u zpěvných ptáků strnadů pruhohlavých z odlehlých oblastí coloradského pohoří San Juan.
Samičky strnadců kladou jedno vajíčko denně. V hnízdě pak sedí na třech a pěti vejcích. Sockman po tři roky pozoroval samičky při snášení a sledoval osudy jednotlivých vajíček a mláďat. Došel k překvapivému závěru. Z vajíček, která snesou samičky jako první, se mláďata často vůbec nevyklubou. Objev bourající zavedenou představu biolog zveřejnil na stránkách předního vědeckého časopisu PLoS ONE.
Během snůšky má samička spoustu dalších povinností. Nejvíce času jí zabere shánění potravy. Proto usedá na vejce až ve chvíli, kdy je snůška v hnízdě kompletní. V té chvíli se také začnou ve vejcích vyvíjet embrya. Vejce snesené jako první je vystaveno nejdelší dobu drsným podmínkám, jež panují v horách San Juan i uprostřed léta.
„V této nadmořské výšce jsou letní noci mrazivé,“ vysvětluje Sockman. „Pro vajíčko, které matka nezahřívá tělem, je to velmi obtížné období. Přes den stoupají teploty naopak dost vysoko a to dovoluje množení mikrobů ve vejci. První snesené vejce může být nakonec vystaveno takovým podmínkám, že se z něj mládě nikdy nevyklube.“
Na první pohled lajdácká péče o vajíčka má podle Sockmana zřejmě vyrovnat rozdíly mezi mláďaty. Při opožděném usednutí na vajíčka je sice často „odepsáno“ první snesené vejce, ale ze zbylých vajíček se s vysokou pravděpodobností vyklubou zhruba stejně silná mláďata. Žádné z nich nemá nad sourozenci výrazně navrch a neodstrkuje je od potravy přinášené rodiči.
***
Můj bráška měl mít prima brášku
Prvorození mají jak ve světě lidí, tak v říši zvířat, některé výhody. Časnější start do života znamená častější pozornost rodičů, více potravy, více síly a větší šanci na úspěch, než mají mladší sourozenci. Neplatí to však vždy.
Biolog Keith Sockman z University of North Carolina zjistil, že u ptáků se mládě z prvního sneseného vejce často vůbec nevyklube. To je pro odborníky velké překvapení. Dosud se mělo za to, že právě z tohoto vejce pochází nejstarší mládě ve hnízdě. Překvapivý objev přineslo pozorování strnadce pruhohlavého.
