Milý Pavle Kohoute, ekonome, nedávno jsem v Kutné Hoře obdivoval středověkou iluminaci, která jako moderní comics barevně zachycuje tamní výrobu stříbrných mincí. Průvodce k tomu pravil, že roztáčely ekonomiku Království českého. Jsou peníze opravdu hnací silou ekonomik, anebo jen jejich měřidlem? A kdo si je vymyslel a co určuje odjakživa jejich hodnotu, když burzy fungují… odkdy vlastně? Za vysvětlení Ti děkuje Pavel Kohout, spisovatel.
Jsou peníze motorem ekonomiky, nebo pouze měřítkem hodnoty? Tomu říkám zapeklitá otázka! Proč – protože jde přímo k jádru problému: co to peníze vlastně jsou, případně co by měly být. Odjakživa lidé potřebovali nějaký nástroj, který by jim ulehčil od nepříjemností výměnného obchodu. Různé formy peněz lidstvo znalo od počátků civilizace. Z praktických důvodů velmi brzy převládly kovy jako zlato, stříbro, měď. Proto je také mnoho názvů měn odvozeno od váhových jednotek nebo názvů kovů: libra, hřivna, peso, baht, gulden, zlotý... Anglická měna má název „pound of sterling“, což znamená „libra čistého stříbra“. Tento tradiční název se udržel i v době zlatého standardu a používá se doposud, ačkoli tato měna nemá již se stříbrem ani zlatem nic společného.
Vraťme se však o pár staletí nazpět. Bohatství země se kromě jiného odvíjelo od nálezů drahých kovů. Naleziště stříbra nebo zlata znamenalo něco podobného, jako když v moderní době centrální banka uvolní do oběhu větší množství nekrytých peněz. To může být někdy dobře, jindy špatně. V případě ekonomiky, která má růstový potenciál, ale málo peněz, může tato takzvaná měnová expanze být pravým požehnáním. Injekce peněz „rozhýbe kola“ ekonomiky a vysvobodí ji ze stagnace. Peníze samotné sice nemají žádnou hodnotu samy o sobě, nejsou motorem růstu, ale fungují jako olej pro tento motor.
Co se stane, když je v ekonomice peněz málo? Motor bez oleje se zadře. Málo se utrácí, málo vyrábí, málo platí a málo zaměstnává. Kdo má osobní vzpomínky na velkou krizi 30. let – jako třeba spisovatel Pavel Kohout – ví, o čem je řeč. Nedostatek peněz ochromuje hospodářství a ceny klesají.
Proto se ekonomové dnes bojí více deflace než inflace. Předseda rady guvernérů amerického Federálního rezervního systému Ben Bernanke se proslavil výrokem, že v případě potřeby je přinejhorším možné rozhazovat peníze z vrtulníku. Získal si tak posměšnou přezdívku „Helicopter Ben“. Nicméně ve 30. letech by tato strategie ekonomice určitě pomohla od nejhoršího. Smůla byla, že tehdy ještě nebyly vrtulníky – ale hlavně se až s náboženskou horlivostí věřilo v nedotknutelnost měnového zlatého standardu.
Musíme si ovšem uvědomit, že ani zlato nebo stříbro nemají žádnou vnitřní hodnotu. Vše je relativní, vše závisí na nabídce a poptávce. Když Španělé otevřeli jihoamerická ložiska drahých kovů, věřili, že jejich země bude nejbohatší na světě. Ale jak se mýlili! Španělský příběh ve zkratce přibližuji v knize Investiční strategie:
Španělsko trpělo obrovskou inflací následkem dovozu zlata z Jižní a Střední Ameriky. Růst objemu zlaté měny ve Španělsku vedl k masivním dovozům zboží, což téměř zničilo domácí španělská řemesla a těžce postihlo zemědělství. Pouze málokdo si v tehdejší době uvědomoval, jaké nebezpečí v sobě zlato skrývá. Jedním z osvícenějších jedinců byl španělský vzdělanec Martin de Azpilcueta, který v roce 1556 napsal: „Zkušenost ukazuje, že ve Francii, kde je méně peněz než ve Španělsku, jsou chleba, látky i pracovní síla mnohem levnější, a že v samotném Španělsku byly v době, kdy tam bylo méně peněz, zboží a lidská práce nabízeny za menší cenu než po objevení Indie, od kdy byly kryty zlatem a stříbrem.“ Španělské hospodářství se nikdy plně nevzpamatovalo z rány, kterou mu zasadil příliv zlata a stříbra v 16. století.
A nyní pointa. Koncem 90. let, jak známo, Španělsko přijalo euro. Euro je moderní, tedy zcela zlatem ani stříbrem nekrytá měna. Ale historie se přesně opakovala! Španělské komerční banky získaly napojení na Evropskou centrální banku, která se stala téměř neomezeným zdrojem levných peněz. Namísto rabování říší Inků a Mayů se Španělé napojili na bezedný rezervoár eurových úvěrů z -Frankfurtu. Lavina levných eur způsobila inflaci na trhu cen nemovitostí, inflaci úvěrů, inflaci mezd, ztrátu konkurenceschopnosti a nakonec bankovní krizi a těžkou recesi ekonomiky.
Mimochodem. Pamětníci si vybaví, že československé peníze nosívaly hrdý nápis „Tato bankovka je kryta zlatem a ostatními aktivy Státní banky československé“. Za socialismu jsme se tomu posmívali: bylo by prý lepší napsat „Tato bankovka je kryta prací všeho lidu.“ Ale hrome, on to nebyl vtip, ona to byla pravda! A stejně je tomu i dnes.
***
PAVEL KOHOUT spisovatel a dramatik
SE PTÁ
PAVLA KOHOUTA ekonoma
