Středoalpská země drží v hrsti nejvíc přírodních trumfů: přirozenou sněhovou jistotu a impozantní scenerie.
Nejvýchodnější, tedy pro nás nejdostupnější kanton Graubünden drží slušné, až třítisícové vrcholy a poměrně velká lyžařská centra jako Davos, Flims-Laax, Lenzerheide nebo Engadin Svatý Mořic. O něco západněji pak leží jedna z typických ikon Švýcarska: přírodně úchvatná oblast Jungfrau s 213 km sjezdovek, které jsou položené až na jednu výjimku „jen“ mezi 1000 a 2500 m n. m.
Dále na západ se pak v obdobných výškách roztahují Adelboden se 180 km a Gstaad s 250 km tratí. Na jih odtud leží Wallis, největší poklad Švýcarska, obdařený nejvyššími i nejkrásnějšími vrcholy včetně Matterhornu. V sousedství jeho Zermattu najdeme Saas-Fee, obří Čtyři údolí i malebné neznámé Val d’Anniviers. Na samém jihozápadě je pak mezinárodní lyžařská oblast Portes du Soleil.
Velká část Švýcarska má vnitroalpské klima, které je obecně o něco sušší a sněhově závislé na místní konfiguraci terénu a horských překážek. Poznáte je například ve Wallisu, obklopeném jak ze severu, tak z jihu tříapůltisícovými až čtyřtisícovými hřebeny. Velké rozdíly najdeme i v Graubündenu - přestože třeba Davos a Svatý Mořic leží jen kousek od sebe, Davos čerpá sníh ze severu, zatímco Mořic z jihu. Zasněžování je díky vyšším nadmořským výškám spíše doplňkem, ale každoročně se rozrůstá a v průměru pokrývá okolo 20 % sjezdovek.
Úroveň výbavy lanovkami je velmi různorodá: v mnoha malých střediscích si vystačí se zánovními vleky a i v lyžařských houpačkách typu Čtyř údolí vedle sebe fungují oblasti s nejmodernějšími 6sedačkami a kodrcajícími vleky. Švýcarsko si potrpí na unikátní stavby, jako je dvoupatrová (Samnaun) nebo otáčející se (Engelberg) lanovka. Nevšedním dopravním prostředkem na sjezdovky jsou tu vlaky, nejvíce jich jezdí v Jungfrau, často je využijete také ve Svatém Mořici nebo Davosu.
Typickým švýcarským ubytováním je hotel anebo apartmán, prakticky chybí penziony ve střední cenové hladině. Mezi Čechy jsou zatím nejoblíbenější apartmánové typy ubytování, které mohou být jak v soukromí, tak v ubytovacím komplexu. Velmi výhodné jsou tzv. mládežnické ubytovny s omezeným komfortem pokojů, ale veškerými službami včetně třeba polopenze. Ty bývají v každém druhém lyžařském středisku.
Mezi typické speciality patří rösti (strouhané pečené brambory), sýrové fondue nebo raclette. Velmi vysokou úroveň mají walliská nebo ticinská vína.
