„Rozhodnutí prezidenta Trumpa jen ukazuje naléhavost změny evropské politiky. Musíme být silnější, ekonomicky i vojensky. Musíme se začít starat o vlastní bezpečnost, musíme dát do obrany více peněz a podporovat ještě silněji Ukrajinu,“ burcoval premiér Petr Fiala.
Rozhodnutí prezidenta Trumpa jen ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky.
Musíme být silnější, ekonomicky i vojensky, musíme se začít starat o vlastní bezpečnost, musíme dát do obrany více peněz. Starat se o vlastní bezpečnost také znamená podporovat ještě silněji… https://t.co/Xuqcewpv57
Souhlasil s ním i vicepremiér a předseda Starostů Vít Rakušan. „Hlavní díl odpovědnosti tak teď přebíráme my, Evropané. Je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, aby se ruská přítomnost neposunula blíž k našim hranicím a aby se neopakoval scénář, kdy o osudu nějaké země rozhodují bez její účasti velmoci,“ uvedl.
Podle předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové dává Trump na stejnou úroveň oběť a agresora a pozastavením vojenské pomoci Ukrajině usnadňuje další postup ruských jednotek.
„Proč by měl zločinec Putin přestávat ve vraždění, když mu USA samy odzbrojují bránící se zemi? Cynická a nebezpečná kapitulace před zlem,“ konstatovala.
Místopředseda dolní parlamentní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL) připomenul českou historii. „Srazit dlouholeté spojence na kolena a dělat ústupky agresorovi. Tyhle ‚geniální politické šachy‘ známe z naší historie z roku 1938. Jak to skončilo, doufám, každý ví,“ napsal.
V září 1938 se v Mnichově dohodla Velká Británie, Francie, Itálie a nacistické Německo na postoupení pohraničních území Československa Německu. Rusko podle Bartoška nemá v plánu zastavit se na Ukrajině. „Evropa musí umět sama zajistit vlastní bezpečnost,“ dodal.
Situace žádá realismus, tvrdí opozice
Oponuje místopředseda opozičního ANO Radek Vondráček. „Vážnost situace vyžaduje realismus. Místo toho od rána z vládního tábora zní jen emotivní křik a silácká slova. Ukrajině tím nepomohou pohnout se situací ani o jeden jediný milimetr. Je nutné jednat s USA. Ví ale ještě vládní politici, co je to dialog?,“ vyjádřil se.
Předseda opozičního SPD přímo přerušení americké pomoci na síti X nezkritizoval. Naznačil nutnost změny směřování EU, která by se podle něj měla zaměřit na investice do softwarových společností.
Nesouhlasí s ním ministryně obrany Černochová, která považuje pozastavení vojenské pomoci USA Ukrajině za nešťastné. Doufá, že Zelenský a Trump najdou společnou řeč a podpora se obnoví.
Jiný názor nezastává ani předseda senátu Miloš Vystrčil. Rychlá a konkrétní pomoc je „to nejdůležitější, co bychom měli udělat,“ konstatoval na X.
Rychlá konkrétní pomoc 🇺🇦 od 🇨🇿 a dalších ochotných a odpovědných zemí je nyní to nejdůležitější, co bychom měli udělat.
Přitakal mu ministr zahraničí Jan Lipavský. „Obrana Evropy před ruským imperialismem je odpovědností primárně Evropy. Naše vláda navýšila výdaje na obranu a budeme v tom pokračovat,“ osvětlil.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib považuje rozhodnutí za nebezpečnou chybu. „Evropa musí být jednotná a urychleně najít řešení, jak Ameriku v pomoci zastoupit. Českou vládu vyzývám, aby dala na stůl jasný plán, jak zvýší rozpočet na obranu naší země a do čeho bude peníze investovat,“ uvedl.
Jeho předchůdce v čele strany Ivan Bartoš zmínil, že nestačí jen skloňovat procenta rozpočtu. „Je nutné jasně říct, co je důležité pro ČR a co pro Evropu jako celek. Konkurenceschopnost má bohužel dnes i tento rozměr - umět se bránit, zastrašit případného agresora, vyhrávat v informační válce v kyberprostoru,“ řekl.
