„My všichni, lidská společnost, Evropané, potřebujeme mír – a ten je možný pouze prostřednictvím otevřeného dialogu, vzájemného respektu, kritické analýzy a porozumění vlastní i cizí historii a mentalitě, a v tomto smyslu také smíření,“ uvedl v dopise organizátorům festivalu Hammer-Tugendhat.
Sjezd sudetských Němců se má konat od 22. do 25. května v Brně. Do města je pozvali zástupci festivalu Meeting Brno. Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL) zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků.
Plánovaný 76. ročník sjezdu, který se poprvé uskuteční v České republice, však budí rozpaky u části politiků i veřejnosti. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů navrhla Poslanecké sněmovně usnesení, ve kterém chce vyjádřit nesouhlas s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku. S jeho konáním nesouhlasí ani bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman.
Ve svém vyjádření Hammer-Tugendhat také poděkoval organizátorům festivalu za dlouhodobou práci v oblasti lidských práv, demokracie a spravedlnosti. „A samozřejmě znovu děkuji také mému příteli Mojmíru Jeřábkovi, „spiritus rector“ veřejné výzvy týkající se Sudetoněmeckého sjezdu v Brně,“ dodal manžel rakouské historičky umění Daniely Hammer-Tugendhatové, dcery původních majitelů vily, která zemřela loni v září.
Funkcionalistická vila, kterou nechal koncem 20. let minulého století postavit Danielin otec, textilní podnikatel Fritz Tugendhat, patří na seznam kulturního dědictví UNESCO, na nějž se dostala v roce 2001 jako jedenáctá česká památka.
Dům, který navrhl architekt Ludwig Mies van der Rohe, se začal stavět v červnu 1929. Bývá označován za stavbu, která určila nová měřítka moderního bydlení a která patří k základním dílům světové moderní architektury.
Tugendhatovi z Brna prchli před nacisty
Fritz a Grete Tugendhatovi se do vily nastěhovali v roce 1930 spolu se syny Ernestem a Herbertem a Hannou, Gretinou dcerou z prvního manželství. Nový domov vybavený nejmodernějšími technologiemi své doby si však dlouho nestihli užít, po osmi letech museli zemi opustit před sílící nacistickou hrozbou.
Rodina se přes Švýcarsko dostala v roce 1941 až do Venezuely, kde se narodily ještě dcery Ruth a Daniela. Vilu nejprve zabavilo gestapo, po válce v ní krátce pobývali sovětští vojáci a pak byla znárodněna. Sloužila jako taneční škola, provozoval se zde rehabilitační tělocvik pro děti. Teprve v roce 1981 se stavba dočkala prvních oprav a byla tak připravená na dějinný okamžik - v roce 1992 zde byla podepsána smlouva o rozdělení Československa.
Od roku 2001 je zařazena na seznam světového dědictví UNESCO, mezi roky 2010 a 2012 prošla citlivou rekonstrukcí. Fritz Tugendhat, který zemřel v roce 1958 ve Švýcarsku, už ji nikdy nenavštívil, Greta zde byla dvakrát na konci 60. let.
