Tunel v Komořanech ničí les

Na jižním okraji Prahy provrtává zem mezi Cholupicemi a Komořany průzkumná štola, která se má v budoucnu proměnit v tunely pražského silničního okruhu. Část stavby, která má hlavnímu městu pomoci od záplavy kamionů, které jím projíždějí, ale devastuje tamní les. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) se proto chystá zahájit s investorem stavby, Ředitelstvím silnic a dálnic, správní řízení. To ale odmítá za ničení přilehlého ekosystému převzít zodpovědnost. Informovala o tom Česká televize.

„Les tvoří průměrně staleté dubohabřiny a doubravy, které mají kořeny asi tři až čtyři metry hluboko. Hladina podzemní vody ale klesla během několika málo dní o šest až sedm metrů, kam stromy nedosáhnou a usychají,“ vysvětlil potíže lesa inspektor ČIŽP Karel Kerouš. Za všechno může podle všeho štola, která se razí drenážním způsobem. Stavba podle Kerouše odvodnila území o rozloze zhruba šesti kilometrů čtverečních. Na suchu jsou i místní povrchové toky. „Neovlivňuje to jen les, ale i živočichy. Například dnes téměř suchý Cholupický potok byl v Praze jedinou reprodukční lokalitou mloka skvrnitého. Nyní ale hrozí zánik celé populace tohoto druhu,“ uvedl Kerouš.

Pod lesem zatím prochází pouze průzkumná štola, pokud ale bude stejným způsobem investor pokračovat i ve výstavbě samotných tunelů, hrozí lesu úplné vysušení a zánik. Podle Jana Hořeního z Ředitelství silnic a dálnic ale za vysoušení lesa štola nemůže. S odvoláním na studii Výzkumného ústavu lesního hospodářství tvrdí, že les byl vyjímečně suchý už před začátkem stavebních prací.

Česká inspekce může investorovi udělit ve správním řízení pokutu až dva miliony korun, podle Kerouše by ale taková sankce lesu nepomohla. „Vzhledem k tomu, že jde o stavbu za desítky miliard, investor by dva miliony zaplatil jako nic a jelo by se dál. Budeme usilovat spíše o vzájemnou dohodu o kompenzačních opatřeních. Situaci by měla výrazně zlepšit změna stavební technologie z drenážního tunelu na těsněný,“ vysvětlil inspektor. Podle Ředitelství silnic a dálnic ale nelze technologii změnit uprostřed stavby.

Tunely mají být součástí obchvatu metropole od roku 2010. Budou dlouhé dva kilometry a směrem na západ na ně hned naváže most přes Vltavu. Na jejím levém břehu u Lahovic vyroste velká mimoúrovňová křižovatka. Magistrát slibuje, že celý obchvat o délce osmdesáti kilometrů bude možné projet už v roce 2011, na několika místech se ale výstavba zřejmě zpozdí. Okruh má podle studií odvést z města tranzitní dopravu, ubýt by v pražských ulicích měla asi polovina kamionů a pětina osobních aut.