Na úpravě ústavních článků 10 a 42 se tento týden dohodla vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) s opoziční Stranou nacionalistické akce (MHP). Obě strany mají dostatek poslanců na to, aby kontroverzní změnu zákona protlačily parlamentem.
„Obě strany vidí toto téma jako otázku (lidských) práv a svobod,“ píše se ve společném tiskovém prohlášení. Na konci zákazu se již strany shodly, nyní už zbývá jen doladit technické detaily. Návrh změny ústavy se brzy poté objeví v parlamentu.
Včera ho podpořil i prezident Abdullah Gül, podle něhož by univerzity „neměly být místem politických sporů a měla by na nich být svobodně vyznávána víra“. Gülova podpora ostatně není žádným překvapením - opozice ho odmítala za prezidenta mimo jiné i kvůli muslimskému šátku jeho manželky. Zrušení zákazu si přeje i většina veřejnosti. Změna režimu?
Hlavní opoziční síla, Republikánská lidová strana (CHP), ale považuje změnu ústavy za začátek změny režimu. „Cílem je vytvořit ústavu, která v Turecku zavede novou éru. Za pár let bude těžké vyjít ven bez zakryté hlavy,“ řekl šéf CHP Deniz Baykal v listu Turkish Daily News. Vládě poté ironicky vzkázal, že když ji laicismus nudí, mohla by ho zrušit.
Vládní plán kritizovala i šéfka Asociace tureckých průmyslníků a byznysmenů Arzuhan Dogan Yalgindagová. „Na jedné straně mají mladé dívky problémy, protože ve škole nosí šátek. Na druhé straně jsou ale i dívky, které k tomu od 15 let nutí jejich rodiny,“ argumentuje Yalgindagová. Stát by se podle ní měl zabývat spíše hlubšími problémy, jako je sociální nerovnost, nezaměstnanost nebo domácí násilí. Zákaz šátků je prý tématem, o němž by se mělo diskutovat delší dobu a hlavně v klidu.
