Nebudeme si namlouvat, že v posledních dnech bylo v ulicích hlavního města veselo. Jaromír Nohavica už před časem utrousil na Pražáky o „dramatických“ třech centimetrech sněhu u Muzea milou jedovatost. Při pohledu na maminky, které používají kočárky jako minibagry, a na cestující, kteří prvním krokem z tramvaje padají na ostrůvek a pak do metra rovnou kloužou schody neschody, a na batolata, která mámy za ruku courají závějemi nebo břečkou nebo po náledí, by asi pár centimetrů letos přidal. Ve snaze o asertivitu jsem si našla jednoduché (přiznávám, že asi ženské) východisko. S očima upřenýma pod nohy jsem formulovala a s přibývajícími dny pilovala dopis pražskému primátorovi.
„Škoda,“ psala jsem mu v duchu, „že v Praze nemáme víc městských úředníků. Prý ti z Prahy 4 (všech třicet) se chopili lopat a šli čistit chodníky. A jinde snad dokonce nabídli nepohyblivým občanům, že jim donesou nákup, pokud si ho do jedenácti dopoledne objednají. Představuji si ty babičky, jak odhodí berle, vyhledají správná čísla a vzpomenou si honem, kolik chleba potřebují do tání. A prý se jedná o stanu pro bezdomovce, aby neumrzli další. Než to dojednáte, přijde, jak doufáte, obleva a k činům se přikročit nebude muset.
Taky jsem se Vás, pane primátore, chtěla zeptat, jaké jste si pořídil letos obutí. Ne na auto, boty myslím. Nejlíp možná tretry, ty se zapíchnou do sněhu a možná i do ledu? V těch byste mohl kontrolovat, jak se Vašim Pražanům chodí. Říkám si, jak bychom se asi cítili, kdyby ještě bylo před volbami. Sníh by padal stejně, to se v zimě dá čekat, mrzlo by a tálo podle libosti počasí, ale těch lopat, štěrku a písku by se asi našlo víc, nebo se mýlím?
Zákon už majitelům domů uklízet chodníky neukládá a obec prý dělá, co může. Takže v Praze asi moc nemůže. Ani na krčském sídlišti, ani na vinohradských svazích (které dobře znáte), ani na frekventovaném Smíchově. O kraji města nemluvím. Jaký pán, takový krám, pane primátore?“
O autorovi| MARTA ŠVAGROVÁ, redaktorka LN
