Žádný z účastníků brněnského jednání však týdenní odklad rozhodnutí nekritizoval. Například ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle velmi opatrně naznačil, že Česko chce i přesto o situaci s ratifikací Lisabonské smlouvy jednat.
"Očekávání vlády jsou taková, že se podaří schválit v rámci diskuse se všemi státy EU pod vedením švédského předsednictví takový text, který bude vyhovovat panu prezidentovi i vládě, a který dovolí, aby byla dokončena ratifikace Lisabonské smlouvy v ČR, a to takovým způsobem, aby začala platit do konce roku."
I kdyby totiž soud smlouvu odmítl, stále může prezident Václav Klaus s podpisem otálet.
Je to signál, že soud chce přemýšlet, řekl Klausův advokát
Klausův advokát Aleš Pejchal se nechtěl k odkladu a šancím Klausových názorů podrobněji vyjadřovat.
Paroubek: soud prověřuje už déle než rokPředseda ČSSD Jiří Paroubek je rozčarován rozhodnutím Ústavního soudu. Zdůraznil, že odklad rozhodnutí je možné označit za "hraničící s obstrukcí" stejně, jako rozhodnutí skupiny senátorů ještě dnes svou ústavní stížnost doplnit. |
"Pro mne je rozhodnutí signál, že Ústavní soud chce o věci velmi uvážlivě přemýšlet a rozhodovat. Zaznělo toho dnes tolik a navíc byly ještě nově předkládány dokumenty, byť jsou víceméně všeobecně známé, takže tady vidím veškeré důvody pro odročení jednání a vyhlášení až za týden," řekl po jednání.
Také senátor Jiří Oberfalzer je přesvědčen, že týdenní odklad umožní soudcům hlouběji prostudovat materiály, které se sešly. "Některé jsou u nás k dispozici zcela poprvé, neměla je k dispozici ani Poslanecká sněmovna ani Senát," podotkl.
Příznivci i odpůrci smlouvy opakovali stará fakta
Senátor Oberfalzer ve svých argumentech před soudem naznačil, že Evropská unie se stává zárodkem federace.
Topolánek: EU musí mít pochopení pro naše ústavní zvyklostiPředsedu ODS Mirka Topolánka postup ÚS nepřekvapil. Soud se tak podle něj vyhnul možné kritice, že rozhodl nápadně rychle a měl tedy své rozhodnutí připravené už dopředu. |
Již dříve připomněl, že sice proces schvalování evropské ústavy skončil, ale plíživě se vrátil v podobě Lisabonské smlouvy. "Padne právo veta při rozhodování o řadě unijních záležitostí," dodal.
Rozsáhlá a nepřehledná novelizace prý odporuje principu právního státu, například otázky obrany patří podle Oberfalzera k těm, které nesmějí být přeneseny, má-li Česká republika zůstat svrchovaným státem. Kritizoval i to, jak obtížné by bylo vystoupení z unie.
Klaus se bojí o svrchovaný stát, vláda nikoli
Podle prezidentova právníka Pejchala smlouva změní povahu evropské integrace a zopakoval pět základních otázek. Ty se ptají, zda ČR zůstane i po přijetí smlouvy svrchovaným a plnoprávným státem, zda jsou ustanovení v souladu s ústavou a zda má Listina základních práv EU statut mezinárodní smlouvy. Čtvrtá otázka se zabývá tím, zda po vstupu smlouvy v platnost zůstane EU organizací, na kterou ústava dovoluje přenést část kompetencí, a pátá se ptá, zda by změny neměli lidé schvalovat v referendu.
Argumentace ministra Füleho trvala přibližně tři čtvrtě hodiny a byla nejdelším projevem dne. Podle něj na většinu důležitých otázek souvisejících s Lisabonskou smlouvou soud odpověděl již v prvním nálezu z loňského roku a ani vláda nenašla rozpor s ústavním pořádkem.
