Tým složený z českých a amerických vědců našel novou metodu, jak bojovat s rakovinou. Spočívá v tom, že se rakovinným buňkám odebere aminokyselina glutamin, která jim slouží jako palivo. Výsledky jsou tak slibné, že další výzkum podpořil zahraniční investor částkou zhruba 800 milionů korun. Na výzkumu se podílí Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR a Univerzita Johnse Hopkinse v Baltimoru v USA. Klinické testy mají začít příští rok. Akademie věd to oznámila na úterní tiskové konferenci.
Vědci zjistili, jak lze zastavit rakovinné bujení
Rakovinné bujení spočívá v nekontrolovaném dělení buněk. Jednou z cest, jak ho zastavit, je zablokovat rakovinným buňkám přístup k důležitým živinám. Nově objevený postup zamezuje přísunu dusíku, jehož zdrojem je hlavně aminokyselina glutamin. Když se do těla dopraví látky, které jsou glutaminu podobné, jeho metabolismus se zablokuje. Nevýhodou je ale to, že glutamin je zdrojem dusíku i pro zdravé buňky. Vědci zjistili, že tuto nesnáz lze překonat.
„Naše nové látky, pro-léčiva antimetabolitů glutaminu, tato omezení obchází tím, že k jejich účinku je nejdříve nutná jejich aktivace. K té přitom dochází především v rakovinných buňkách. Ve zdravé tkáni tyto látky zůstávají z větší části pouze v neaktivní, a tudíž netoxické podobě,“ vysvětlil Pavel Majer z ÚOCHB.
Vlastní zkušenost s rakovinou má v Česku přes půl milionu lidí |
Mechanismus účinku vědci vyzkoušeli na různých nádorech u myší. Provedli také metabolické studie u vyšších savců, protože metabolismus hlodavců se od toho lidského velmi liší. Podle Majera účinky látek zkoumali vědci hlavně na prasatech. Objevené látky fungují nejlépe v kombinaci s imunoterapií. Je to proto, že zhoubné buňky, které začnou metabolicky strádat, jsou mnohem citlivější na protilátky.
Tým se zaměří na rozšíření metody i pro rezistentní nádory
Podle Barbary Slusherové z Univerzity Johnse Hopkinse se nyní vědecký tým zaměří na zvýšení doby přežití u pozorovaných subjektů a případně i na rozšíření metody i pro nádory, u kterých zatím léčba nezabírá. Kromě toho by látka mohla ovlivňovat i některé chybné procesy v mozku u jiných onemocněních.
Vývoj a testování bude mít na starosti firma Dracen Pharmaceuticals, která vznikla právě za tímto účelem. Svůj podíl v ní má i společnost i&i Prague, která vznikla loni při ÚOCHB jako inkubátor pro slibné vědecké projekty. Dracen Pharmaceuticals získala od zahraničního investora 40 milionů dolarů, což je přibližně 800 milionů korun. Klinické testy u prvních pacientů mají začít příští rok a potrvají pět až osm let. Podle ředitele i&i Prague Jaromíra Zahrádky může zisk pro českou stranu v případě úspěchu dosáhnout i stovek milionů korun.
