Představitelé vysokých škol technického, ekonomického a přírodovědného směru chtějí prosadit, aby maturitní zkouška z matematiky byla výhledově povinná. Pro je i ministryně školství Miroslava Kopicová, jež řekla těmto novinám: „Pokud student úspěšně projde matematickými testy, má fakticky padesátiprocentní úspěšnost pro studijní předpoklady.“ Její věta sice postrádá logiku, což u někoho, kdo prosazuje matematiku, docela zaráží, nicméně nejspíš chtěla říci zhruba toto: kdo je dobrý v matematice, je v podstatě „polovzdělavatelný“. To by dávalo smysl.
Jak si „polovzdělavatelné“ osoby představit? Některé znám. Třeba studenta, jenž v přijímacím testu na vysokou školu ekonomického směru na otázku „Co nebo kdo je Tádž Mahal?“ zatrhl, že je to pákistánský hráč squashe. (Vzali ho, umí totiž matematiku.) Inženýra, jehož písemný projev v mateřském jazyce je samá hrubka, anebo fyzika, který nikdy nepřečetl jakoukoli knihu kromě odborných a vůbec nechápe, proč by to měl dělat. A ovšem přírodovědce, který společenské vědy považuje víceméně za zbytečné. Vždyť jsou to jenom takové exaktně nepodložené tlachy. Společnost, jež člověka plácá po zádech a říká Nevadí, že jste v podstatě osel, hlavně že jste dobrý kybernetik, má však Achillovu patu. Jak by řekl Woody Allen, Achillovu patu sahající po zátylek.
Matematika je prý důležitá, neboť učí logickému myšlení. Jenomže nejdůležitější věci v životě nemají žádnou logiku. Pomáhat druhým lidem je vlastně docela iracionální, láska se nedá vypočítat, zážitek nenaplánujete a smyslu bytí se nedoberete podle vzorce. Tím samozřejmě nechci říct, že žádný matematik tohle nechápe, jen že exaktní obory neobsahují klíč k životu.
Jak LN uvedly, američtí vědci se snaží na základě nové studie ukázat, že dívky jsou - i když to každodenní školní praxe nepotvrzuje - v matematice stejně dobré jako chlapci, ale málo si v ní věří.
Zakladatel moderní etologie Konrad Lorenz upozorňoval, že naše civilizace se už nevyvíjí, ale degeneruje. Technokracie odosobňuje vztahy a potlačuje v lidech cit pro dobro a krásu, způsobuje odumírání „ženských“ hodnot. Děje se tak právě proto, že lidé matematické myšlení aplikují i na život.
O autorovi| Alena Melichová, publicistka
