Zchátralé základové izolace působí v době povodní problémy i v baťovských domcích. A to i tam, kam se voda přímo z řek nedostala.
ZLÍN Hladina Dřevnice klesá, vykliďte si raději sklepy. Zdánlivě nesmyslnou zprávu poslali ze zlínské radnice obyvatelům baťovských domků na březích Dřevnice. Podzemí části z nich se plní vodou.
Právě teď se totiž dostává z promáčené půdy do sklepů. „Varování jsme vydali. Chceme upozornit, že je lepší odnést cenné věci do vyšších míst. Sklepy některých domků se doslova plní vlhkostí z rozmáčené okolní půdy,“ vysvětlila nečekané doporučení mluvčí magistrátu Marie Masaříková. Podle ní to nejsou zdaleka jednotlivé případy.
„Liší se to domek od domku. Já mám sucho, doufám, že ne jen zatím. Ale sousedé už dostávají vodu ven,“ popisuje obyvatelka jednoho z domků v sousedních Otrokovicích. I tam, stejně jako v Napajedlech a v dalších obcích, stojí poblíž řek známé cihlové stavby.
Domky mají životnost za sebou. A s nimi i izolace Někteří lidé se v baťovských domcích dokonce potýkají s tím, že do podzemních prostor proniká voda ze staré kanalizace. Ta také prosazuje přes okolní půdu.
Odborníci z radnice přisuzují problémy nedostatečné nebo porušené izolaci domků. Znalci těchto unikátních staveb potvrzují, že to tak může být. „Při projektech na problém Baťovi lidé nepochybně mysleli, ale ty domky byly stavěny jen na určitou životnost. A tu už mají za sebou,“ připomíná Jan Obšivač z kroměřížského památkového ústavu, který má právě baťovskou architekturu na starosti.
Z památkového hlediska přitom není žádný problém izolaci obnovit. „Je to běžná udržovací práce, mnoho lidí si ji udělalo. I když podobné vrtochy počasí mohou prověřit, jak dobře se tak stalo,“ naznačuje Obšivač.
Nejproblémovější situace může nastat ve zlínských čtvrtích Zálešná a Podvesná či například na Benešově nábřeží. Problém přitom paradoxně mají i tam, kde si ze sklepení udělali garáže nebo kanceláře. Při úpravách totiž na izolaci nemysleli nebo ji neudělali kompletně. „Vlhko je prostě všude, musí se s tím počítat,“ říká další majitel jednoho z baťovských domků.
Problém může nastat také u domů z nepálených cihel Historicky se přitom museli ve Zlíně s velkou vodou vyrovnávat několikrát. „Nevzpomínám, že by se o tom problému psalo. To může ale být jednak tím, že izolace byla v lepším stavu, ale také tím, že se prostě počítalo s možností zaplavení dolních částí, které vznikly jako technické,“ doplnil památkář.
Výhoda cihlových domků je přitom proti budovám stavěným z nepálených cihel nesporná. Pro takzvané vepřovice či kotovice může být delší doba styku s vlhkostí destruktivní. Kdysi nejoblíbenější stavební materiál chudších lidí se snadno promění v hromadu bahna. „Čím déle vlhkost působila, tím hůř, už pár hodin po zaplavení začaly stěny měnit tvar, deformovaly se dveřní a okenní rámy,“ popsal Leonard Hobst z brněnského Vysokého učení technického výsledky zkoumání budov z nepálených cihel v Troubkách po povodních v roce 1997. Pozor by si proto měli dát lidé, kteří na zdi z vepřovic nanesli cementové omítky – pokud se dostala voda za ně, může ji tam beton udržet a problém znásobit.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
