Vědci využili fakt, že současně s otevřením nového mezinárodního letiště v Mnichově skončil provoz na starém letišti. Půl roku před změnou a 18 měsíců po ní sledovali a testovali děti ve věku od osmi do dvanácti let žijící v přilehlých lokalitách. I s kontrolní skupinou se jich do experimentu zapojilo celkem 326.
Jak uvedli badatelé v časopise Psychological Science, na konci dvouletého období měly děti vystavené hluku z nového letiště horší dlouhodobou paměť a schopnost číst i rozpoznávat řeč. Navíc se tyto nedostatky projevovaly mnohem zřetelněji po 18 měsících od otevření letiště než po půl roce. Vědci proto soudí, že se nepříznivé účinky hluku musely hromadit.
Naopak u dětí žijících poblíž starého letiště se dlouhodobá paměť a schopnost číst navrátily. To však neplatilo pro vnímání řeči. Nepříznivý vliv hluku na kognitivní funkce dětí prokázaly i další výzkumy. Již zmíněný Gary Evans sledoval společně s Peterem Lercherem z Institutu sociální medicíny na univerzitě v Innsbrucku rakouské děti v Tyrolsku. Badatelé rozdělili 115 účastníků pokusu ve věku devět a deset let do dvou skupin - první žila v místech, kde hluk nepřesahoval 50 decibelů, druhá naopak v lokalitách s více než 60 dB. Ukázalo se, že účastníci experimentu z rušnějších oblastí mají vyšší krevní tlak, srdeční frekvenci i hladiny stresových hormonů. Z dotazníková šetření vyplynulo, že se změna hormonální hladiny občas mohla projevit také v chování dětí.
Valéria Regecová a Eva Kellerová z Ústavu normální a patologické fyziologie Slovenské akademie věd v Bratislavě zase v polovině 90. let minulého století sledovaly dopady hluku na zdraví dětí v mateřských školkách. Jak uvedly v časopise Journal of Hypertension, zjistily například, že pokud zařízení sídlí u rušné ulice, kde hluk překračuje hranici 60 decibelů, mají děti vyšší krevní tlak.
