Přestože je poptávka po vyučených lidech v některých oborech stále silná, zažívají střední odborná učiliště v posledních patnácti letech neustálý odliv žáků. Hlavním důvodem je touha mladých lidí dosáhnout přinejmenším maturity.
Snad nikde jinde není neúměra mezi poptávkou a nabídkou tak markantní jako na středních odborných učilištích. Zatímco firmy neustále hlásí nedostatek vyučených praktiků, učiliště se vyprazdňují. Snaha získat maturitu však není jediným důvodem, proč se zájem o učiliště snižuje.
Svou roli hraje také to, že ve srovnání s maturanty mají lidé s výučním listem v průměru vyšší nezaměstnanost.
V posledních letech už počet žáků klesá jen velmi zvolna, situace se ale může změnit, až budou zanedlouho ze základních škol vycházet ještě slabší ročníky než nyní. Chystají se proto změny, které mají zvýšit atraktivitu učebních oborů i jejich kvalitu.
Cesta ven z bludného kruhu
Přitom nelze přehlédnout, že mnohá učiliště už na sobě zapracovala. Tyto školy obohatily svou vzdělávací nabídku i o studijní obory ukončené maturitou či o obory nástavbové. K rozšíření jejich činnosti dochází často i v důsledku spojení s jinou střední školou. Vznikají tak větší komplexy, které mohou nabídnout škálu oborů učebních i maturitních. Vzhledem k tomu, že si děti musejí zvolit svůj obor už v 15 letech, je dobře, když mají otevřenou cestu ke změně, když se ukáže, že se ve výběru zmýlily. Některé střední školy těmto problémům předcházejí tím, že mají výuku rozčleněnou do modulů a žáci si konkrétní obor mohou vybrat až po absolvování prvního ročníku.
Mění se obory i způsob výuky
Ke zkvalitnění výuky už brzy přispějí rámcové vzdělávací programy, které se nyní připravují pro jednotlivé obory. Dokončeny budou do podzimu 2008 a po jejich schválení budou mít školy dva roky na to, aby si podle nich vytvořily své osnovy.
U učebních oborů je podstatné, že školy budou víc než dosud vycházet z toho, jaké mají zaměstnavatelé požadavky na absolventy. Kromě toho by žáci měli být při vyučování aktivnější a získat hlavně dovednosti potřebné pro svůj profesní život. Jde sice o budoucnost, která nastane za několik let, ale někteří žáci se mohou setkat s výukou podle nových vzdělávacích programů už dnes. Probíhá na školách zapojených do projektu Pilot S, na nějž přispívá Evropský sociální fond.
„Pracujeme v menších skupinkách a víc si s žáky hrajeme. Nenaučí se toho tolik jako dřív, ale mají učivo zažité, víc je to baví a začínají lépe prospívat,“ říká ředitel Střední školy hotelové a služeb v Kroměříži Petr Hajný o tom, jak se nový vzdělávací program osvědčuje.
Zároveň se zaváděním nových vzdělávacích programů se snižuje počet učebních oborů. Máme jich přes 200, vzájemně se překrývají či zbytečně oddělují to, co by mělo být spojeno. Jejich počet se proto postupně snižuje na zhruba 70 šířeji orientovaných oborů. Sloučí se například kuchař-číšník a kuchař-číšník pro pohostinství, prodavači budou mít jeden společný obor, zatímco dnes se specializují pro prodej drogistického zboží, potravin, oděvů atd. Širší záběr dá absolventům lepší možnost uplatnit se v různých specializacích.
Nové závěrečné zkoušky
Prestiž absolventů učebních oborů by měly zvýšit také nové závěrečné zkoušky, které by v tomto školním roce mělo skládat přibližně 12 tisíc žáků na 200 školách.
Jde o to, že v učebním oboru, jako je např. automechanik, zámečník, kuchař, truhlář nebo zahradník se odborníci z praxe a učitelé ze škol každý rok sjednotí na obsahu písemné, praktické a ústní části zkoušky. Sestaví pro ně otázky a úkoly do několika témat tak, aby byla srovnatelná co do obtížnosti a časové náročnosti. Absolventi, kteří složí závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání, tak splní požadavky stanovené jak zaměstnavateli, tak nezávislými odborníky. Prokáží, že ovládají obor tak, jak současná praxe vyžaduje, a mají předpoklady, aby se mohli dobře uplatnit ve svém povolání nebo dále studovat např. v navazujícím maturitním oboru.
Pro konkrétního zaměstnavatele může být závěrečná zkouška založená na jednotném zadání také přínosem, neboť garantuje úroveň odborné kvalifikace potenciálního uchazeče o zaměstnání. Pro zájemce o vyučení je to dobrá zpráva o tom, že absolvováním oboru získá kvalifikaci, kterou trh práce uznává a respektuje. Výuční list se pak může stát dobrým základem pro start úspěšné pracovní kariéry.
Možnosti pro handicapované
Nelze také zapomínat na to, že řada učilišť nabízí možnost vzdělání dětem, které jsou určitým způsobem znevýhodněné. Jde např. o žáky s mentálním postižením, smyslovými vadami, s vážnějšími poruchami učení nebo chování, ale také o děti, kterým se z nějakých jiných důvodů nepodařilo dojít až do 9. třídy. Ty všechny se mohou vyučit ve tříletých nebo dvouletých oborech různého zaměření a v průběhu studia si mohou doplnit i základní vzdělání.
Největší zájem je o obory z oblasti zemědělství, gastronomie a stavebnictví, žádané jsou i obory šití oděvů a prádla nebo práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Vyučení je možné i v klasických oborech, např. elektrikář, krejčí, cukrář, zámečník, pekař, brašnář, knihař, sklenář.
Původně byli žáci maturitních oborů středních odborných učilišť připravováni hlavně pro praxi. Dnes se však 41%absolventů hlásí na VŠ (z nich je 68 % opravdu přijato) a 20 % se hlásí na VOŠ (přijato 75 %). Celkově tedy přechází do terciárního vzdělávání asi 38 % absolventů studijních oborů SOU. Přístup k terciárnímu vzdělávání není uzavřený ani pro absolventy nástavbového studia, tedy pro ty, kteří se původně vyučili. Z nich je ke studiu na vysoké nebo vyšší odborné škole přijato 18 %.
***
Probíhá redukce počtu učebních oborů. Ze současných 200 by mělo zůstat 70 šířeji orientovaných oborů.
O autorovi| DANA KOČKOVÁ, ZOJA FRANKLOVÁ, Autorky pracují v Národním ústavu odborného vzdělávání
