Učitelé si minulý rok platově polepšili průměrně o 3,4 %. Stejného zvýšení se měli dočkat i letos, zda se tak skutečně stane, není však nyní vůbec jisté.
Vláda totiž minulý týden přerušila jednání o návrhu na zvýšení platů zaměstnanců veřejné správy s tím, že až dnes rozhodne, zda jej schválí, nebo přenechá rozhodnutí novému kabinetu Jana Fischera.
Podle původního návrhu se měli úředníci, zdravotníci státních nemocnic, učitelé, vojáci, příslušníci bezpečnostních sborů a duchovní dočkat zvýšení tabulkového platu od 1. června.
Plošné zvýšení by se přitom nejvíc dotklo právě resortu školství, kde pracuje 220 000 lidí. Tarifní platové tabulky byly zatím naposledy valorizovány v lednu 2007.
Ministerstvu školství (MŠMT) se alespoň podařilo přesvědčit odstupující kabinet Mirka Topolánka, aby přesunul zhruba 614 miliard korun zpět z rozpočtu ministerstva práce do resortu školství. Tyto peníze chce MŠMT použít na již dříve odsouhlasený růst platů pedagogů a na výzkum na vysokých školách.
„Jsou to peníze, které nám z rozpočtu vláda odebrala ve prospěch ministerstva práce a sociálních věcí. Jak v regionálním, tak ve vysokém školství ty prostředky ale citelně chyběly, a proto jsem rád, že vláda vyslyšela mé argumenty a vrátila je tam, kde jsou nejvíc potřeba,“ uvedl pro ČTK ministr školství Ondřej Liška.
Vláda přitom školství „sebrala“ tyto prostředky teprve před měsícem a ministerstvo práce a sociálních věcí je mělo využít na podpory v nezaměstnanosti a zmírnění dopadů hospodářské krize. Liškovo ministerstvo si nyní požádalo o jejich vrácení.
Příjmy učitelů ovšem rostly i v minulém kalendářním roce.
V regionálním školství, kam spadá většina základních a středních škol, za rok 2008 platy meziročně mírně vzrostly o 3,4 % na průměrnou částku 24 661 korun. Vyjádřeno v penězích vzrostl tedy průměrný plat v regionálním školství o 812 korun.
Nejvíce přitom pobírali učitelé konzervatoří pro žáky se zdravotním postižením, a to průměrně 27 866 Kč, naopak nejnižší příjem měli učitelé v mateřských školách - průměrně jen 19 841 korun.
Ze statistických analýz Ústavu pro informace ve vzdělávání, který pravidelně zpracovává materiál Zaměstnanci a mzdové prostředky dále vyplývá, že průměrná měsíční mzda za celou oblast vzdělávání činila v minulém roce 22 155 korun.
Celorepublikový průměr podle údajů Českého statistického úřadu činil za všechny profese 24 282 Kč, v nepodnikatelské sféře potom 23 337 korun.
Lépe než jejich kolegové ze středních, základních či mateřských škol na tom loni byli zaměstnanci veřejných vysokých škol.
Jejich měsíční nominální mzda činila v roce 2008 v průměru 30 535 Kč. Meziroční růst průměrné mzdy dosáhl v této kategorii 4,4 %.
Ředitelé se vyhnou přiznáním Další alespoň trochu příznivou zprávou je pro ředitele škol, že podle poslaneckého návrhu se s největší pravděpodobnosti vyhnou povinnosti podávat majetková přiznání.
Vsoučasnosti jim takovou povinnost, podobně jako ústavním činitelům, ukládá zákon o střetu zájmů. Novela tohoto zákona, jejíž návrh předložili tři koaliční poslanci včetně ministra školství Ondřeje Lišky, má však u ředitelů škol takovou povinnost zrušit.
Sněmovna již poslala tuto dílčí novelu do závěrečného čtení, které by mělo proběhnout v nejbližších týdnech.
Podle ministra Lišky není hrozba střetu zájmů ředitelů škol a jejich zástupců natolik závažná, aby opravňovala stát vyžadovat oznámení o osobním majetku a dovolovala další zásahy do ústavně zaručeného práva na soukromí.
Rozpočet škol podle ministra tvoří především účelově vázané příspěvky na platy a učebnice, nelze je použít například na veřejné zakázky. Použití zbývající menší části prostředků škol může kontrolovat zřizovatel školy, vysvětlil svůj postoj Liška.
Pokud by poslanecká novela neprošla parlamentem, museli by ředitelé veřejných škol podávat přiznání o svém majetku, veškerých příjmech, darech a vedlejších činnostech poprvé do konce letošního června.
