VĚDNOHUBKY
Bisfenol A je kontroverzní látka, která může podle některých studií škodit zdraví. Běžně se nachází v obalech na potraviny a plastových nádobách. Nyní se ukazuje, že jsme jejímu působení vystaveni častěji, než jsme si dosud mysleli: při každém nákupu v supermarketu.
V časopise Chemosphere vyšly dvě studie zabývající se touto látkou. Z první vyplývá, že na povrchu termopapíru, z něhož se vyrábějí účtenky, se nachází velké množství bisfenolu A. Na rozdíl od potravinových obalů a plastových nádob, v nichž bisfenol A bývá součástí složitějších molekul, a tudíž se tak snadno nevylučuje, na termopapíru se vyskytuje v jednoduché formě. Druhá studie přitom zjistila, že bisfenol A snadno proniká kůží. Tím se dá vysvětlit fakt, že se u běžné populace často nachází vyšší množství bisfenolu A, než se může do lidského těla teoreticky dostat v potravě, uvádí se na webu časopisu Nature.
Bisfenol A se v těle chová podobně jako ženský pohlavní hormon estrogen, takže může mít vliv především na těhotné ženy. Podobně jako by měly matky zvážit používání kojeneckých lahví s touto látkou, měli bychom varovat i těhotné ženy, aby se zbytečně nedotýkaly účtenek, nebo si pak umyly ruce, tvrdí autor studie Daniel Zalko, toxikolog z Národního ústavu pro zemědělský výzkum v Paříži. Totéž pochopitelně platí pro pokladní, kterým denně projdou rukama stovky účtenek.
Překonat teplotní rekord se v neděli podařilo vědcům z Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN v Ženevě. V nejvýkonnějším urychlovači částic na světě zvaném LHC (Velký hadronový srážeč) proti sobě poprvé vyslali jádra atomů olova s takovou energií, že v místě srážky na okamžik vznikly extrémně husté mikroskopické ohnivé koule o teplotě v řádu bilionů stupňů Celsia. To je stotisíckrát až milionkrát vyšší teplota než ve středu Slunce.
Dosud se v LHC používaly jen svazky protonů. Zahájením srážek jader olova podle vědců začala nová etapa výzkumu. Jádra těžkých atomů včetně olova se sice používají i v dalších urychlovačích, tam ale mívají mnohem menší energii.
Teplotní rekord ovšem nebyl hlavním cílem experimentu. Podařilo se dosáhnout podmínek, při nichž se taví i protony a neutrony a vzniká plazma tvořené kvarky a gluony, jež jsou stavebními kameny neutronů a protonů. Stejná hmota tvořila vesmír zlomek sekundy po velkém třesku. Proto vědci mluví o srážkách v urychlovači jako o „malých třescích“. Jejich pozorováním se chtějí dozvědět víc o tzv. silné síle, která drží pohromadě jádra atomů. Srážky budou pokračovat do 6. prosince, kdy začne plánovaná zimní odstávka urychlovače.
Kočka je chytré zvíře a vypadá to, že rozumí i fyzice. Při pití totiž využívá dvě fyzikální síly: setrvačnost a gravitaci. Vyplývá to ze studie zveřejněné včera v časopise Science. Pedro Reis s kolegy z Technologického institutu v Massachusetts zkoumáním videozáznamů zjistil, že se kočka při pití jazykem dotýká jen hladiny. Na rozdíl od psa, který zaboří jazyk do vody a nabírá ji jako lopatkou, kočka jazyk stáčí opačným směrem - tak, aby se co největší plocha dotýkala hladiny.
Když jazyk rychle zvedne, vytvoří se nad hladinou sloupec vody, který setrvačností stoupá vzhůru. Pak se sloupec na chvilku zastaví, než začne vlivem gravitace padat zpátky. Právě v tom okamžiku kočka sevře čelisti a sloupec vody polapí. Vědci tento postup ověřili v laboratorních podmínkách na modelu, v němž místo kočičího jazyka použili skleněnou destičku. Její pohyb nad hladinou snímali vysokofrekvenční kamerou, video pak rozfázovali a celý mechanismus popsali. Podle Reise se stejný princip může uplatnit i v robotice.
O autorovi| EVA VLČKOVÁ redaktorka LN
