Do portfolia belgické skupiny KBC totiž patří nejen mateřská společnost ČSOB KBC Bank, ale i Kredietbank SA Luxembourgeoise (KBL). Právě pod ni spadá Kredietbank Suisse, tedy banka, která odstartovala vyšetřování Janouškových aktivit.
Na počátku celého případu stojí krok ženevské pobočky Kredietbank. Ta loni v červnu požádala Janouška o vysvětlení neobvyklých transakcí na jeho účtu. Ten to odmítl a Kredietbank se následně obrátila na švýcarskou prokuraturu s podezřením na možnou legalizaci peněz z nezákonné činnosti. Na obou kontech bylo zhruba 223 milionů korun K těmto krokům se banka odhodlala na základě zpráv českých médií o připravované privatizaci Letiště Praha. O tu se totiž Janoušek také zajímal. Kvůli podezření z praní špinavých peněz pak švýcarská prokuratura Janouška nejen vyšetřovala, ale obstavila mu i dvě konta právě v Kredietbank. Jedno bylo psané na firmu Botanic Finance a druhé na Janouškovu matku Jaroslavu. Celkem měl Janoušek na obou kontech v přepočtu zhruba 223 milionů korun. Oba účty mu Švýcaři odblokovali teprve letos na jaře.
Právě netradiční krok ženevské banky v Česku rozproudil spekulace o tom, zda se Janoušek nestal obětí vnitrostranického boje, který nyní zuří uvnitř Občanské demokratické strany. Tam proti sobě stojí předseda Mirek Topolánek a pražský primátor Pavel Bém, který se s Janouškem přátelí.
Další zajímavostí tohoto případu je i fakt, že švýcarská prokuratura se o Janouška zajímala i v souvislosti s privatizací Mostecké uhelné společnosti koncem devadesátých let. Při ní se mohl Janoušek setkat s dalším vlivným lobbistou Janem Dobrovským. Ten se na konci devadesátých let podílel na privatizaci ČSOB a později spolupracoval i na převzetí Investiční a Poštovní banky. Věnoval se i práci pro Mosteckou uhelnou.
Sama ČSOB však kategoricky odmítá jakoukoli možnost ovlivňování chodu švýcarské banky. „Je to absolutní nesmysl, na fungování Kredietbank nemáme žádný vliv,“ řekl LN mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek.
