Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Události dne podle editora: Potřebujeme mozek? Prdí hadi? Má Ransdorf hlad?

Zprávy z EU

  20:06
Potřebujeme mozek? Nestačil by nám místo něj například laptop? Tak prdí hadi, nebo ne? A na co proboha Ransdorf potřebuje tolik peněz? Takové otázky, ale naštěstí i částečné odpovědi přinesl dnešní den.

Hadi jsou oblíbenou součástí asijské kuchyně. foto: Shutterstock

Zdravý rozum neztrácíme, jen se nám radikálně proměňuje a s ním i my. Běžné situace řešíme tak, jak jsme zvyklí, podle naučených pravidel. Tak jak nám velí zdravý nebo selský rozum, říkáme. Kde se ale vzal, na čem se zakládá a co se s ním děje teď v období nadvlády elektronických technologií, není příliš jasné. Zřejmé je, že starý je nahrazován jiným a s ním i dosavadní způsob myšlení. Probíhající proměna je ve skutečnosti revoluční a zdá se, že v nadcházející čtvrté revoluci tak velký mozek už nebudeme potřebovat.

Velký mozek ani ‚zdravý‘ rozum už nepotřebujeme, technologie je nahradí

Mladá generace totiž „díky“ novým technologiím využívá mozek poněkud jinak. Těžko říci jestli hloupne. To se zřejmě teprve ukáže. Hloupnutí je totiž poněkud relativní pojem. Z pohledu nás starších tak tito lidé hloupnou, ale oni sami to tak nevnímají, protože naše vědomosti, či postupy nemusí vůbec potřebovat a budou si spokojeně žít se svojí osobní chytrostí...

zajímavá úvaha Jiřího Špačka, která možná vzbudí stejný rozruch, jako jeho poslední obsáhlý text Generace nesnesitelných rozmazlenců nastupuje. Čeká ji ale tvrdá realita.

Virtuální střílečka ve Španělském sále

Policista s pistolí rychle vbíhá do Španělského sálu, parakotoulem se schovává za fíkus v rohu a dobře mířenou ranou likviduje pravdoláskaře, který v ruce třímá hradní standartu. Tak by zřejmě mohl vypadat nový výcvik hradní stráže. Kulka vystřelená na příslušníka pražské kavárny přitom vzácnou fresku na zdi nepoškodí. Vše je totiž virtuální.

Publikum sledovalo projekce ve 3D.

Hradní stráž totiž plánuje nákup střeleckého simulátoru. Ve virtuálním prostředí Pražského hradu a lánského zámku na něm budou nacvičovat situace, které by mohly během jejich ochrany nastat. Zařízení by mělo stát podle předpokladů uvedených ve věstníku veřejných zakázek 12 milionů korun.

Hradní stráž chce cvičit střelbu na virtuálním simulátoru za 12 milionů

Nechte mne na pokoji. To zlato je moje věc

Investiční zlato, za nějž si chtěla skupina podnikatelů koupit křeslo šéfa leteckých dispečerů, se v jednu chvíli ocitlo v domě bývalého senátora Tomáše Kladívka. Přesto však dlouholetý politik ODS nebyl nikdy obviněn. Policisté prý nesehnali dostatek důkazů, aby mohli zajištěné zlato označit jako úplatek. Bezpečně prokázali jen jedno: Kladívko se opravdu snažil prosadit personální změny ve státním podniku Řízení letového provozu.

Tehdejší senátorův asistent Milan Čmelík, u které se zlato našlo, ale dává od věci ruce pryč. Jak klasický přístup od lidí, které jsme si platili ze svých daní.

Milan Čmelík z letňanské buňky Občanské demokratické strany.

„Za jediný zhruba hmatatelný důkaz lze považovat zajištění zlata u Milana Čmelíka při jeho zadržení dne 25. 6. 2013 v místě bydliště svědka Kladívka s tím, že dle daktyloskopických stop jde evidentně o zlato poskytnuté Pavlem Chovančíkem,“ stojí v oficiálním dokumentu, který v minulých týdnech doputoval k Městskému soudu v Praze.

Ten zapomenutý případ má stále řadu neznámých. Server Lidovky.cz ale kauzu sleduje již delší dobu. Vše si pak můžete přečíst zde.

Původně vyšetřovali policisté kauzu pro podezření z korupce. Nakonec byl však obžalován pouze lobbista Štěpán Prášil za to, že má být odpovědný za zmizení 8,9 milionů korun ve zlatě.

U exsenátora Kladívka našli zlato. Je to moje soukromá věc, řekl policii jeho asistent

Jen po nich sáhneš, a už tě mají

Je to vůbec možné? Nejde o nějaký šílený omyl, který se musí brzo vysvětlit? To napadne každého, kdo dnes sledoval vývoj v kauze europoslance Ransdorfa. Současné informace totiž jen potvrzují skutečnost, že zástupce komunistů v europarlamentu se v bance v Curychu pokusil s dalším lidmi neoprávněně vybrat 350 milionů eur, což odpovídá přibližně 9,5 miliardě korun.

Miloslav Ransdorf

V sobotu dopoledne ho Švýcaři propustili. „Pan Ransdorf mi volal okamžitě po svém propuštění. Noc ve vězení strávil proto, že imigrační úřad, který se touto agendou zabývá už večer nepropustil, takže ho propustili už ráno,“ uvedla jeho asistentka.

Na jedné straně stojí poslancova minulost, kdy měl poměrně často problémy s penězi. Na druhé straně zdravý rozum, který říká. K čemu by proboha on, se svým platem potřeboval další peníze?

Každý měsíc si totiž europoslanec přijde asi na 170 tisíc korun. K tomu má nárok na více než osm tisíc za každý den, kdy se účastní oficiálního jednání v EP nebo v některé z unijních institucí.

Ransdorf strávil noc ve vězení, obvinění z podvodu odmítá a míří domů

Za terorismem nestojí chudoba

Zapomeňte na otrhané zoufalce, kteří z bídy berou do rukou zbraň. Kteří kvůli nedostatku závidí vyspělé Evropě její bohatství. Teroristé pocházejí převážně z poměrně dobře zajištěných rodin.

Alan Krueger

„Na světě je mnoho, mnoho chudých lidí, ale rozhodně ne každý se stane teroristou. Naopak, ekonomický profil teroristy je takový, že jde spíš o vzdělané lidi z lepších rodin se středním nebo vyšším příjmem s mnoha jinými příležitostmi. Neútočí na nás kvůli zoufalství nebo závisti, ale z důvodu politické frustrace. A pokud se jejich frustrace prohlubuje až do nesnesitelné úrovně, tak mohou sáhnout k něčemu takovému,“ říká v rozhovoru pro sobotní LN profesor Princetonské univerzity Alan Krueger, který se zabývá ekonomickou analýzou terorismu.

Krueger přichází se zajímavou úvahou, že teroristé pocházejí ze zemí, kde nemají šanci ventilovat své názory veřejně. A to platí často i pro ty, kteří vyrůstali v Evropě. Jako jediná šance se jim tedy logicky nabídne šokující krveplolití. Motivem je prostě politická frustrace.

Za terorem nestojí chudoba, ale politická frustrace, říká analytik Alan Krueger

Hadi prdí!

Každá kráva nebo býk uvolní do vzduchu úctyhodných 45 kilogramů metanu ročně. To je celosvětový průměr. Ovšem dobře živené krávy chované pro mléko se můžou dostat až na 95 kg. Protože na světě žije dohromady asi 1,4 miliardy krav a býků, vyrobí skot ročně kolem 60 miliónů tun metanu!

Zeptali jsme se vědců: Které zvíře nejvíce prdí?

Fascinující informace, která určitě pomůže každému, kdo trpí větší plynatostí. Každého ale napadne otázka, nešlo by tento jev nějak využít?

Kráva

Někteří další přežvýkavci se můžou pochlubit podobnými výkony. Odhady pro velbloudy jsou 58 kg metanu ročně na jedno zvíře, pro buvoly a žirafy 50 kg, pro losy 31 kg.

Mezi nepřežvýkavými savci vynikají sloni (26 kg na jedince za rok), koně (18 kg) nebo hroši (17 kg). Lidé se svým průměrem 0,05 kg metanu na osobu a rok zůstávají v tomto žebříčku daleko vzadu. A pokud se chcete někdo dále zeptat, tak ano, hadi také prdí.

Pokud vás zajímají takovéto, ale třeba i poněkud serióznější vědecké problémy, podívejte se na naši speciální rubriku Zeptejte se vědců

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...