Do dáli rovina, na ní je pěšina
předlouhým krokem svým, měl bych se dát
noc už nám začíná, čeká mě peřina
a žena co budu s ní až do smrti spát
ah ten kraj je tak krásný
příroda je ta nejhezčí věc
opodál srnec výraz má šťastný
jistě proč taky ne, plný má krmelec
schovám se do mlází,
když kolem prochází zanechá kopyty,
ve sněhu rýhy břicho má hladové,
zvíře to ubohé co chvíli klesne na chladnou zem
lovec se raduje, pušku si nabije
utře knír zrzavý pod svým nosem
láduje pozorně, chce střílet úsporně
já srnce varuji, vydávám sten
zní to tak podivně, myslivec trefil mě
paroháče srnce jsem asi dojal
zle lovce odehnal, bobky mě podestlal
hebounký hebounký bude muj piedestal
myslivci kážou všem morálku
mužíci zelení co neznají zradu
já však byl napaden a broky potrefen
chci aby všichni znali jste pravdu
---------------------------------------------
napsáno vesele za 15 minut - krom problému se slabikami, které mě trochu deptaly - nějak mi to přišlo kostrbaté.
