Ve světle posledního rozhodnutí Evropské unie bych chtěl doporučit vládě České republiky, aby požádala o zařazení uhlí mezi obnovitelné zdroje energie. Pokud vím, v žádné směrnici EU se nic neříká o tom, za jak dlouho se mají obnovitelné zdroje energie obnovit. Uhlí je ve své podstatě obřím akumulátorem zářivé i tepelné sluneční energie, kterou v dlouhodobé historii přijímala naše planeta Země. Uhlí vzniklo z rostlinných zbytků, kdy bez přístupu vzduchu došlo k přeměně (metamorfóze) původní dřevné hmoty na hmotu uhelnou. Představíme-li si například, že po orkánu Kyrill bychom ponechali spadané stromy svému osudu, pak za jistých podmínek by došlo k přeměně původní dřevní hmoty v hmotu uhelnou. Můžeme tedy říci, že uhlí je metamorfovaná biomasa.
Využití biomasy je jednou z mála možností, jak naplnit usnesení EU pro Českou republiku (cca 13 procent podílu obnovitelných zdrojů do roku 2020). Ale ani v tomto případě nelze přírodu jen tak jednoduše ošálit. Energii, která se akumulovala stovky milionů let ve formě fosilních paliv (uhlí, ropa, plyn), nelze kvantitativně nahradit ani seberychleji rostoucími energetickými rostlinami.
V těchto dnech byla v jižních Čechách uvedena do provozu fotovoltaická elektrárna využívající přímé přeměny energie sluneční na energii elektrickou. Jedná se o vůbec „nejčistší“ známý způsob získávání elektrické energie. Pro představu je ovšem třeba říci, že ročního výkonu fotovoltaické elektrárny v jižních Čechách dosáhne jaderná elektrárna Temelín během několika minut. Bohužel i náklady na výrobu jak větrné, tak fotovoltaické energie jsou násobně vyšší, než tomu je u energie z jaderných či uhelných elektráren. Nemám nic proti výstavbě fotovoltaických elektráren na Sahaře a jinde, kde slunce svítí 360 dnů v roce. Pro Českou republiku ve střednědobé perspektivě může mít fotovoltaická energie jen vědecko-výzkumný nebo lokální význam.
Varianta pro Česko: Kombinace jaderné a uhelné energetiky Co nám ještě zbývá ke splnění rozhodnutí Evropské unie pro Českou republiku, tj. cca 13 procent obnovitelných zdrojů energie do roku 2020? Snad ještě energie vodní. Odborníci se však shodují v tom, že vodní zdroje pro „velkou“ energetiku jsou prakticky vyčerpány. Lokálně je jistě možno vodní zdroje využívat.
Nezanedbatelný potenciál vidím v energetickém využití organických odpadních látek. Jinými slovy - zamezit dalšímu neúnosnému skládkování a pomocí moderních technologií (nikoliv spalování) využít energetický potenciál odpadů.
Také technologie zpracování uhlí zaznamenaly značný pokrok (Clean Coal Technology). Podstatné je, že se významně zvýšila účinnost využití energetického potenciálu uhlí na dnešních 45-50 a více procent. Tím se pro dosažení stejného výkonu spotřebuje méně uhlí, čímž se sníží emise CO2. Obdobné technologické pokroky učinila i jaderná energetika.
Česká republika disponuje relativně bohatými ložisky uranové rudy a uhlí, doposud disponuje kapacitami, které zabezpečují projektování, konstrukční práce a do značné míry i výstavbu nových energetických zdrojů.
Z uvedeného je zřejmé, že pro Česko ve střednědobé perspektivě je realistickou varianta spočívající ve vhodné kombinaci jaderné a uhelné energetiky s maximálním podílem nemetamorfované biomasy a organických uhlíkatých odpadů. K naplnění všech cílů by ovšem bylo záhodno, aby EU zařadila uhlí mezi obnovitelné zdroje energie.
O autorovi| Václav Roubíček, senátor za ODS
