Čtvrtek 26. května 2022, svátek má Filip
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Uhlík, vodík, kyslík a dusík

Česko

Podle knihy Emila Hakla natočil Vladimír Michálek film O rodičích a dětech: rozhovor otce a syna na procházce. O karbanátkách, o letadlech, o hemoroidech, o ženách, o životě, o smrti...

Režisér Vladimír Michálek se pokusil o zdánlivě nemožné a přitom se snažil tvářit, jako že o nic nejde. Předloha založená výhradně na dialogu má všechny předpoklady k tomu, aby se na plátně nikdy neobjevila. Michálkovi se ale povedl husarský kousek: naložil s látkou tak, že lze výsledek charakterizovat jako inteligentní, hořkou, místy trochu krutou komedii o životě a smrti, s kvalitním obsazením a značným diváckým potenciálem.

Film O rodičích a dětech především splácí dluh za nás za všechny, kteří jsme neuměli, nedokázali či neměli příležitost „povídat si“ se svými rodiči. Nepříliš usazený čtyřicátník Jan Cvrček (David Novotný) to umí, byť ho to stojí hodně sil a přemáhání. Jednou za tři čtyři týdny se sejde se svým otcem (Josef Somr), vyrazí na dlouhou procházku a povídají si. Mezi vyhýbavými větami (Honza opravdu nemá rád, když otec vyzvídá, zda své přítelkyni nezahýbá), chlapským chvástáním, kdo umí udělat lepší karbanátky, špičkováním při vyprávění pikantních historek a probíráním zdravotních problémů probleskují rozhovory, které jdou do hloubky, k podstatě vztahu otec-syn, k meritu lidské existence.

Apřitom nejde o žádná velká slova. To podstatné se rodí jaksi mimochodem, jako vedlejší produkt v záplavě tlachání, kterým se otec snaží splatit dluh vůči synovi, jemuž se po rozvodu už tolik nevěnoval. Ze synovy strany jde zase o směs shovívavosti a podrážděnosti vůči autoritativnímu otci, jenž s přibývajícím věkem poněkud taje, byť do světa stále vykřikuje své silácky zformulované životní zkušenosti: „Na světě není novýho nic už tisíce let, všechno to jsou jen variace na uhlík, vodík, kyslík a dusík!“ Otec i syn při komunikaci překonávají bariéry, ale stojí jim to za to, aby svůj rituál zpestřený několika pivy pravidelně udržovali.

Jejich hovor se propadá do flashbacků, jimiž se zpřítomňují historky, vzpomínky, ale i vyprávěné sny. Prostřednictvím tragikomických epizod se nejen obohacuje děj, ale do hry se dostávají i zesnulé postavy. Především matka Cvrčka juniora (Zuzana Stivínová), na niž synovi zbyly spíš nahořklé vzpomínky. Matka se objevuje i v Honzových nočních můrách, v nichž si s ní syn po svém „vyřizuje účet“. Četné retrospektivy, ve kterých se vracíme až do dětství Cvrčka seniora, rozvíjejí nejen postavy, ale i ústřední dialog a filmově ho povyšují. Jakkoli jsou retrospektivy vnímané většinou spíše problematicky, tady mají své opodstatnění a jsou plnohodnotným stavebním kamenem filmového vyprávění. Byť narážejí na nepřehlédnutelná úskalí: počítačové omlazení Josefa Somra se prostě nepovedlo a může působit jako nechtěná karikatura, navíc vyhladit tvář a nabarvit vlasy nestačí, unaveně nejistý krok kmeta nás opravdu nepřesvědčí, že herec omládl o třicet let.

To je ovšem, řekněme, technický nedostatek, nad nímž se dá přimhouřit oko. Podstatné je, že fungují vzájemné interakce mezi výbornými herci a že je o čem hrát. Jiskření mezi Somrem a Novotným, kteří tu vytvářejí velmi věrohodnou dvojici a jsou si rovnocennými partnery, umocňuje paralelní dějová linka, kterou v předloze nenajdeme. Díky ní se vyprávění rozklene mezi tři generace, obohacuje se o nové motivy a dostává pointu. Setkání třetího z rodu Cvrčků, dvacátníka Roberta (výborný Luboš Kostelný), o jehož existenci neměl jeho otec před rokem ani zdání, s dívkou, jíž hlavní hrdina „už pět let nezahýbá“ (sympaticky přirozená neherečka Mariana Kroftová), funguje jako (tak trochu ironizující) komentář toho, co sledujeme v hlavní dějové lince.

Vladimír Michálek své herce provedl bohatým textem velmi neokázale, nicméně obratně. Vznikl tak soustředěný a překvapivě fotogenický film (už kvůli mimoděčnému mapování Prahy) s jasným sdělením, bez velkých gest a s potenciálem zasáhnout a zapsat se do paměti. To není málo.

HODNOCENÍ LN **** O rodičích a dětech

ČR 2008 Scénář: Emil Hakl, Jiří Křižan, Vladimír Michálek Režie: Vladimír Michálek Kamera: Martin Štrba Hudba: Michal Lorenc Hrají: Josef Somr, David Novotný, Luboš Kostelný, Mariana Kroftová, Zuzana Stivínová Distribuce v ČR: Bioscop Premiéra: 6. 3. 2008

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Českých písniček pro děti je málo! Pusťte jim tuhle o rybičkách
Českých písniček pro děti je málo! Pusťte jim tuhle o rybičkách

Také jste radši, když si děti oblíbí hezkou českou písničku místo nějaké v angličtině? Pak se vám rozhodně bude líbit tahle rybičková písnička od...

Mohlo by vás zajímat