Podle nich se trasování ve druhé polovině března zlepšilo, přetrvávají ale problémy třeba s nízkým počtem hlášených kontaktů nemocných lidí nebo s tím, že někteří při nemoci zřejmě nedodržují nařízenou izolaci.
BISOP hlavní hygieničce doporučil nastavit pět priorit, o kterých by měla co nejlépe komunikovat s veřejností. Jsou mezi nimi zjednodušení přístupu lidí k testování, zlepšení pokynů k trasování, zintenzivnění trasování u nových mutací, vylepšení reputace trasování a větší kontrola i péče o lidi v karanténě.
Svrčinová před Velikonocemi představí upravený systém PES. Bude se řídit podle nových parametrů |
Rychlost trasování je podle centra od 7. března opět uspokojivá. Počet trasovačů vystoupal na asi 2000, polovina z nich je z hygienických stanic a druhá půlka z externích call center. V období od 26. února do 1. března telefonicky nestihli kontaktovat deset až 15 procent případů. V posledním týdnu se jim ale podle centra dařilo kontaktovat téměř všechny. Asi 90 procentům lidí se v druhé polovině března dovolali do 24 hodin. Zástupci BISOP doporučili snažit se alespoň tuto rychlost trasování udržet a podivili se, že ministerstvo zdravotnictví o úspěších víc neinformuje. Za rok epidemie se podle centra podařilo trasování zásadně zlepšit.
Zároveň je podle centra ale nutné ještě řešit i problémy. Upřesnit by se mělo například to, kolik lidí s příznaky nemoci jde na test. Před několika týdny výzkumy ukazovaly, že je to asi třetina, tehdy ale ještě nebylo tak rozšířené antigenní testování. Ověřit by se mělo také to, nakolik odpovídá počet rizikových kontaktů skutečnosti a jaký vliv bude mít pravděpodobné nízké dodržování karantény. Počet hlášených rizikových kontaktů klesl podle BISOP od poloviny února do konce března z jednoho na zhruba 0,8.
Opatření fungují, míní hlavní hygienička Svrčinová. Testování ve firmách odhalilo 21 ohnisek nákazy |
„Kontrola osob v izolaci ohlášená hlavní hygieničkou v minulých dnech, stejně jako přesunutí větší části trasování na call centra, jsou určitě důležité, ale stále nepředstavují žádný dlouhodobý plán pro zlepšení trasování,“ uvedli autoři studie BISOP. Kontrola lidí v izolaci podle nich sice může pomoct, ale zároveň je může i odradit, aby hlásili, s kým byli v kontaktu, upozornili. Podle nich by se proto kontrola měla doplnit i nabídkou pomoci s vyřízením různých záležitostí.
Zintenzivnit testování potenciálně nakažených by podle BISOP mohly například poukázky, které by mohl nemocný s covidem-19 poskytnout svým rizikovým kontaktům. Ke zlepšení trasování by se mělo vysvětlit, koho přesně mají hygienici za úkol poslat do karantény, domnívají se autoři studie. Zejména u nových mutací by se pak podle nich měl vyjasnit postup pro zjišťování, od koho se nemocný nakazil, a měla by se zlepšit motivace pro ověřování mutací prostřednictvím PCR testů.
